Každý, kdo má zahradu a zahradničí, by se měl snažit chovat odpovědně ke svému okolí i okolní přírodě.
Které kroky tedy zahrnout, abychom zahradničili co nejvíce udržitelně? Níže jsme pro vás vytvořili přehled možností, které zvládne aplikovat každý z nás – ve většině případů dokonce i ti, kteří "zahradničí“"jen na své terase nebo balkóně.
Kompostování
Asi každý, kdo se někdy ochomýtal v kuchyni (takže každý), si dokáže představit, kolik organického odpadu dokážeme vyprodukovat během jednoho vaření. K tomu si přičtěte ještě další všemožný odpad ze zahrádky – suché listy, posekaná tráva, větvičky, kůra, odkvetlé květy. Co bychom si se vším tímto odpadem počali, pokud bychom neznali kompostování? Malá popelnice na bioodpad (kterou navíc nenajdete všude), by vystačila možná tak pro jednu rodinu a její týdenní zbytky.
Kompostování je tedy skvělý způsob, jak právě tento organický odpad využít. Po rozložení biologického odpadu vzniká biomasa, která se dá dále využít pro vylepšení půdy. Nádoby pro kompostování si můžete koupit – na výběr máte mezi plastovými, dřevěnými i plechovými. Ti šikovnější z nás si takový kompostér dokážou sami vyrobit, např. ze starých prken.
Nevíte si rady při výběru kompostéru? V našem článku vám poradíme, na co si dát pozor.
Jéžovo tip do bytu: Určitě jste již slyšeli o vermikompostéru do bytu. Do takového kompostéru poputují nejčastěji zbytky surovin z kuchyně, ale také drobný odpad z pokojových či balkonových rostlin. O vytvoření kvalitního kompostu se postarají žížaly, které navíc připraví žížalí čaj – také skvělé hnojivo, kterým můžete obohatit zálivku.
Chytání dešťové vody
V poslední době se často hovoří o nedostatku vody a suchu. Jenže jak se s tímto vypořádat, když je pro nás na zahradě i v domácnosti tak nepostradatelná? Není nic jednoduššího než využít situace, kdy nám voda padá přímo z nebe, a nachytat si dešťovku do zásoby. (Kdyby padaly peníze, také bychom je chytali, no ne?) Tu pak můžeme využívat na zalévání, ale klidně také navést pro splachování.
V našem videorádci vám představujeme základní typy plastových sudů na vodu, do kterých můžete dešťovku chytat a také ji v nich uchovávat.
Pro začátek určitě postačí, když si pod okap postavíte pár sudů a budete připraveni svést okap do dalšího, až se jeden naplní. Ti, kteří se do chytání dešťové vody chtějí opřít s vervou, si mohou pořídit speciální podzemní nádrže, které dokážou pojmout až kolem 10 kubíků vody. Pak už je jen důležité navyknout si tuto vodu poctivě využívat, ať nám zbytečně sudy nepřetékají a voda se neuchovává bezdůvodně.
Pokud se poohlížíte po velké plastové nádrži, poslechněte si rozhovor s odborníkem.
Jéžovo tip do bytu: Pokud máte pouze balkón, ale přesto byste rádi chytali alespoň trochu dešťové vody, neexistuje zde úplně ideální řešení. Můžete si samozřejmě nainstalovat okap a svést ho do připravené nádoby. Nám se dešťovka na balkoně chytá do plachty, kterou přikrýváme nábytek, a vodu pak sléváme do nádoby a využíváme na zalévání. Moc jí není, ale přesto nějakou tu pitnou vodu ušetříme.
Více k šetrnému zacházení s vodou a správnému zalévání se můžete dočíst v článku od blogerky Petra zahradničí.
Zachraňte semínka
Každoročně se na začátku sezony ve všech zahradních centrech i jiných nákupních domech strhne veliký souboj u stojanů se semínky. Zkuste se alespoň trochu vyhnout těmto nákupům a u těch rostlin, které to umožňují, využijte semínka vlastní.
Až rostlina vyroste a dospěje, obvykle sama produkuje semena. Proč tedy tato semínka nesebrat a neuchovat si je do další sezony? Pokud se o semínka v rámci sezony dobře postaráte a budete je skladovat na suchém a chladném místě, v dalším roce se vám opět odvděčí úrodou. Zkusit to můžete například u rajčat, paprik, hrášku nebo fazolí.
Pro semenaření si vybírejte nehybridní odrůdy – zkuste třeba permasemínka. Ze semen hybridních odrůd se vám totiž nepodaří vypěstovat tak další kvalitní "generace" – budou například méně odolné vůči chorobám, budou mít odlišný tvar nebo velikost plodů či nižší výnosnost.
Vyhněte se chemickým herbicidům a pesticidům
Asi nikdo z nás nechce s radostí na své zahradě používat chemii, zvláště pak pokud se jedná o užitkovou zahrádku. Jenže jak neustále bojovat proti všem škůdcům a plevelům, které nám znepříjemňují jinak krásné chvíle mezi zelení?
Soustředit se budeme tedy na přírodní metody, které vám pomohou se těchto nepřátel zbavit. Asi vás na začátek nepotěšíme – v rámci pobytu na čerstvém vzduchu a protažení se doporučujeme využít starou známou netoxickou metodu – klekněte na kolena a plevel dostaňte z vašich záhonů ručně, maximálně pomocí pár základních nástrojů.
Další možností, jak přírodní cestou co nejvíce omezit přítomnost škůdců, je společné pěstování rostlin a případně bylinek tak, abychom touto kombinací odlákali nechtěné potvůrky – např. mšice nebo housenky na košťálovinách.
- Cibule a pažitka odpuzují svilušky, pochmurnatky i mšice, tyto rostlinky se tedy hodí na jakýkoliv záhon. Zároveň jich v kuchyni není nikdy dost, takže můžete zabít „dvě mšice jednou ranou“.
- Bazalka má tak intenzivní vůni, že vadí komárům a mouchám, je tedy vhodné ji umístit blízko posezení, aby ani nás samotné nepříjemný hmyz neotravoval. Co se týká škůdců, bazalka nevoní ani molicím, pochmurnatkám či chřestovníčkům.
- Koriandr buď milujete, nebo nenávidíte. My víme jistě, že mšice, svilušky a mandelinky jej nesnáší.
- Kopr je další aromatická rostlina, která zvládne odlákat svilušky i mšice, na druhou stranu však může lákat housenky na rajčata, takže pozor na umístění kopru v blízkosti rajčat.
- Česnek a svilušky, mšice, listokazi a dokonce i blechy nejdou dohromady.
- Levandule, rozmarýn a šalvěj svou vůní přebijí vůni jiné zeleniny, nebude to proto lákat na vaši zahradu pochmurnatku mrkvovou, můru zelnou či mexickou berušku – tu žlutou. Navíc, pokud tyto krásné bylinky necháte vykvést, přilákají drahocenné včelky.
- Máta také dokáže odpudit mšice, dřepčíky, zelné můry i mravence. Při výsevu či výsadbě však dejte pozor na to, že máta je tak trochu plevel a vmžiku se vám rozleze po celém záhoně.
Existují také šikovní tvorové, pro které jsou škůdci potravou. Mezi takové patří například berušky, které vám mohou pomoci zbavit se mšic.
Mulčování
O mulčování už jsme se rozepsali dříve v článku, nicméně byla by chyba jej zde nezmínit. Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv typ mulče, přinese vám spoustu benefitů, kterými v konečném důsledku ušetříte. Mulčování totiž brání vysychání půdy, snižuje její teplotu, zabraňuje erozi, snižuje zhutnění půdy a nesmíme opomenout ani na potlačování růstu plevele.
Jako mulč volte organické materiály – sláma, kůra nebo posekaná tráva (tu však používejte opatrně, mohou se v ní množit nežádoucí plísně). Organický mulč se vám bude navíc postupně rozkládat a přidávat tak živiny do půdy – a to zní jako win-win situace, no ne?
Mulčovat nemusíte jen na záhonech – nezapomeňte ani na místa kolem ovocných a okrasných stromů. Lépe si udrží vlhkost a odpadá tak i složité sekání kolem kmínků.
Jéžovo tip do bytu: Mulčování se samozřejmě netýká pouze záhonů, i když tam to bude samozřejmě větší potřeba. Mulčovací materiál můžete totiž využívat také v květináčích nebo truhlících, pokud chcete snížit odpařování vody z půdy.
Využívejte méně ekologicky náročné nástroje
Pokud vám záleží na tom, abyste byli opravdu udržitelní, asi nejspíš nebudete chtít využívat benzínové sekačky nebo motorové pily. Samozřejmě můžete vzít do ruky staré dobré ruční nářadí, tedy kosu, pilku nebo nůžky. V případě obří zahrady to však nemusí být zvládnutelné, proto volte jiné, nicméně stále šetrnější alternativy k benzínovému pohonu – tedy napájení přímo elektřinou nebo bateriemi, v případě zahradních sekaček můžete zvolit také ruční vřetenové. Věděli jste totiž, že znečištění vzduchu po hodině sekání benzínovou sekačkou je srovnatelné s jízdou automobilem na vzdálenost cca 70 km?
Nechte prostor stromům
Uhlíková stopa – pravděpodobně jste o ní už v souvislosti s udržitelností slyšeli, a jsou to právě stromy, které nám pomáhají oxid uhličitý pohltit a tedy redukovat. Zároveň jsou v létě zdrojem přirozeného stínu, kde jsou znatelně nižší teploty v porovnání s uměle vytvořeným stínem. Jednou z velkých nevýhod stromů je to, že pokud žádný nemáte, asi bude chvíli trvat, než vám kousek přirozeného stínu vytvoří. Umístění stromu také napřed pečlivě zvažte, ať pro vás později není obtíží on sám nebo jeho kořeny v souvislosti s možným poničením majetku.
Hnůj jako hnojivo
Hnůj je jedním z nejlepších udržitelných hnojiv, kterým můžete své rostliny vyživovat, a navíc jde využít jak v okrasné, tak i užitkové zahradě. Jeho aplikace se doporučuje především na podzim, kdy se přes zimu v půdě rozloží a na jaře je rostlinám připraven poskytovat živiny. Takže v případě, že doma chováte hospodářská zvířata, zdá se, že máte vyhráno. Pokud tomu tak není, poohlédněte se ve vašem okolí po nějakém statku nebo farmáři, kterému tím možná naopak pomůžete zbavit se přebytečného odpadu.
Suchomilné rostliny
A končíme zase u vody. Pokud si vyberete takové rostliny, které nejsou příliš náročné na zálivku, jednak se nemusíte obávat náročné péče o ně, jednak ušetříte množství vody. Pokud chcete načerpat nějakou inspiraci, doporučujeme vám např. mavuň, dobromysl, starček, plamenku, tařičku, hvozdík, nicméně určitě najdete spoustu dalších druhů, které budou vyhovovat přesně vašemu vkusu, potřebám i klimatickým podmínkám.
Jéžovo tip do bytu: I mezi pokojovkami samozřejmě najdeme rostliny, kterým sucho nevadí. A opravdu to, že je máte doma, nemusí svědčit o vašich pěstitelských zkušenostech. Vy se zkrátka jen chováte udržitelně, takže třikrát hurá všem zamiokulkasům, tchýninu jazyku, tlusticím i všem dalším sukulentům a kaktusům.
Máte i vy nějaké další rady a tipy, na které jsme zapomněli a které mohou pomoci ostatním být na zahrádce ještě více udržitelní? Nezapomeňte se o ně s námi podělit dole v komentářích.
