Proč hnojit?
Možná si říkáte, že odpověď je nasnadě. "Protože rostliny budou větší a rychleji porostou". To je sice pravda, ale i rostlina, která má dostatečný přísun minerálů a živin, může strádat, pokud není ve zdravé půdě. Půda je totiž živným prostředím pro nepřeberné množství organismů, od bakterií po obratlovce, které svou životní činností vytvářejí a udržují podstatnou vlastnost půdy, a to její úrodnost.
Ve volné přírodě se půda sama obnovuje díky přirozeným procesů. V půdě, kterou využíváme pro pěstování rostlin, okrasné zahrady a pokojové rostliny se tyto procesy přirozeně vytvářet nemohou. Půda se rychleji vyčerpává a klesá její úrodnost, a proto aby byla půda zdravá a výživná, je třeba do ní doplňovat potřebné látky a podpořit půdní organismy.
Humus? Humus!
Zdravá půda obsahuje humus, který vzniká rozkládáním zbytků těl rostlin, hub a organismů a také z trusu živočichů. Humus je jedním z produktů přirozených procesů ve volné půdě. Díky němu je půda obohacována o minerální látky a zároveň je potravou pro mikroorganismy, které napomáhají vstřebávání látek, lepšímu režimu vody v půdě a zlepšování půdní struktury.
Přítomnost humusu v uzavřeném pěstování, jako jsou záhony, skleníky a pařeniště, je třeba podpořit. Proto se při jarní přípravě a podzimní sklizni obohacuje půda o organické hmoty jako je kompost, hnůj nebo zelené hnojení.
Čím hnojit?
Když už víte, proč je dobré hnojit, je třeba představit si možnosti hnojení a hlavně jak to nepohnojit.
Hnojiva se rozdělují na organická a minerální. V ideálním případě se organická hnojiva používají pro obohacení půdy a zlepšení jejích vlastností a minerální hnojiva pouze pro doplnění minerálních látek. Proto se nedoporučuje dlouhodobě využívat jen minerální hnojiva. Půda se po čase stává "hladovou", naruší se hospodaření s vodou a mikroorganismy odumírají "hlady". Minerální hnojiva jsou navíc vyráběna průmyslově a zatěžují životní prostředí.
Organická neboli statková hnojiva jsou rostlinného a živočišného původu, obsahují pouze organické látky a jsou ekologická. Mezi nejznámější patří kompost, chlévský hnůj a zelené hnojení.
Kompost
Kompost lze využívat během celého roku, je proto cenným produktem, který si může vytvořit každý, a to bez ohledu na to, zda vlastní zahradu či nikoliv. I domácí kompostéry jsou zázračným zdrojem živin, kterými lze hnojit pokojové nebo balkonové rostliny.
Pokud nevíte, jak a co kompostovat, přečtěte si našeho rádce.
Kompostováním lze navíc zužitkovat většinu zbytků z domácnosti a omezit tak množství komunálního odpadu. Pokud máte přebytečné množství organických zbytků, lze je odvézt do veřejných kompostáren, které uzrálý kompost využívají mimo jiné při realizaci a údržbě veřejné zeleně.
Chlévský hnůj
Chlévský hnůj není jen kravský nebo koňský, ale do této skupiny patří i slepičí, ovčí, prasečí a králičí hnůj. Výhodou chlévského hnoje je jeho vysoký obsah živin a výhřevnost. Pozor však na králičí hnůj, který se nedá použít na přímé hnojení. Hnůj musí takzvaně "uzrát" a využívá se při zakládaní záhonů na podzim nebo se přimíchává do zrajícího kompostu. Slepičí hnůj neboli "slepičince" se dají také používat po fermentování ve formě zálivky, a to během celého vegetačního období.
Jak na výrobu hnojiva ze slepičího trusu?
Základem je uzavíratelná nádoba, kam vložíte slepičí trus i s podestýlkou a zalijete vodou, aby byl trus zcela ponořen. Po dobu 14 dní necháte takto stát a pracovat – bublá to, kvasí to, smrdí to.
Při hnojení se poté zákvas naředí v poměru 1:10 s vodou a používá se ve formě zálivky.
Pokud nemáte přístup k čerstvému hnoji, lze koupit granulovaný hnůj v pytlích. Granule můžete přimíchat do půdy, substrátu, kompostu nebo je nasypat kolem již vysazených rostlin. Vlivem deště a okolního prostředí se granule pozvolna rozpadají a živiny se tak uvolňují postupně, během velké části pěstebního období.
Zelené hnojení
Zelené hnojení je druh organického hnojiva, kdy se do půdy zapravuje biomasa z rostlin, které jsou pro tento druh hnojení určeny. Díky tomu se zvyšuje výživnost a úrodnost půdy. Pěstitelé se stále častěji přiklánějí k této přírodní variantě hnojení, a to hlavně z důvodu nedostatku kompostu nebo statkových hnojiv.
Tento druh hnojení má navíc oproti ostatním způsobům celou řadu výhod. Semínka rostlin jsou cenově dostupná a pokud necháte část vypěstovaných rostlin dozrát do semen, můžete si z nich semínka uchovat na další výsev. Pro účely zeleného hnojení jsou vybírány rostliny s krátkou vegetační dobou jako je řepka, hořčice, svazenka vratičolistá nebo třeba hrách setý.
Již dospělé rostliny v záhonu dobře drží vláhu, zabraňují růstu plevele a na své květy lákají včely a jiný užitečný hmyz.
Jéžovo tip: Před zapravením biomasy do půdy je vhodné rostliny nejprve posekat, lépe se pak zapravují.
Ten pokrok! Kde se to zastaví?
Probiotika představují jednu z nejzásadnějších technologií pro 21. století, která může přispět k udržení zdraví lidí, zvířat, rostlin i půdy. Probiotika neznečisťují spodní vody, zlepšují kondici rostlin, a to nejen vůči škůdcům, ale i proti teplotním výkyvům. Díky probiotikům navíc nebudete potřebovat chemická hnojiva a chemické ochranné prostředky rostlin, a tedy přispíváte k lepší kondici planety.
Probiotika zlepšují celkovou kondici rostlin a průběžně přeměňují draslík a fosfor z organické hmoty do formy přijatelné pro rostliny, což se kladně odráží na kvalitě, chuti i vůni plodů. Výrazně zvyšují jejich cukernatost, škrobnatost nebo olejnatost. Zlepšují složení půdní mikroflóry a tím i strukturu a úrodnost půdy. Rozkládají celulózu na hemicelulózu, která dokáže zadržet až šestisetnásobné množství vody, než sama váží, a tím zvyšují vodní kapacitu půdy.
Pokojové rostliny
Hnojení se netýká jen záhonků a pěstebních ploch, ale také okrasné a pokojové rostliny potřebují vaší péči a dostatek živin. A jsme zase u té půdy! V květináči nebo pěstební nádobě jen těžko zužitkujete kompost nebo chlévský hnůj – raději využijte kvalitně připravený pěstební substrát. Ten již obsahuje vše potřebné a na trhu jsou k dostání takové substráty, jejichž výroba nedrancuje přírodu a neničí přírodní rašeliniště. Navíc jsou substráty míchány pro potřebu jednotlivých druhů rostlin, aby měly co nepřirozenější podmínky pro růst.
Během sezony přihnojujte pokojové rostliny některým přírodním nebo probiotickým hnojivem ve formě zálivky a v momentě, kdy rostlina dosáhne v pěstební nádobě svého maxima a tedy ji pro další růst nezbývá místo, přesaďte ji do větší nádoby a přilepšete dostatkem čerstvého substrátu.
