Nastává období, kdy se dny zkracují a teploty klesají, a to zejména v nočních a brzkých ranních hodinách. Poslední přípravy na zimu se doporučuje provádět během listopadu, nicméně nízké teploty nás mohou překvapit i dříve, proto nic nezkazíte tím, když se na zimu začnete připravovat už nyní.
Trávník
Trávník je určitě nejvíce využívané místo zahrady, proto s ním rovnou začneme. Před zimou je poslední šance trávník ještě naposledy při mírném počasí posekat a to na výšku cca 3-6 cm (nejpozději koncem října). Důležité je také provést vertikutaci, čímž ho zbavíte travní plsti.
Základem je trávník uklidit – zbavit jej veškerého spadaného listí (to může způsobit hnilobu, plísně či napadení jinými parazity), větviček a kůry. K tomu vám doporučujeme použít ostré hrábě, a to především pod korunami stromů – půdu tím provzdušníte a navíc zbavíte případných zakuklených škodlivých larev. Takto shrabávat můžete až do konce listopadu, dokud neopadá poslední listí.
Jéžovo tip: Spadané listí z trávníku můžete použít pro kompost a vytvořit si tak vlastní listovku.
Nejpozději koncem října můžete ještě trávník naposledy přihnojit speciálními podzimními hnojivy se zvýšeným obsahem draslíku, které podporují přezimování, zvyšují mrazuvzdornost trávníku a také vám pomůžou zlikvidovat trvalý a agresivní plevel.
Během zimy ideálně omezte pohyb po zasněženém trávníku. Předejdete tak mimo jiné rozvoji plísně sněžné, kterou podněcují i další faktory – střídání teplot, neodklizené listí, nevyhrabaná tráva, zhutněný povrch, nedostatek draslíku aj.
Dřeviny (stromy a keře)
U stálezelených listnatých (túje, rododendron, brslen) či jehličnatých dřevin je přes zimu důležitý příjem vody ze zamrzlé půdy. Tyto dřeviny totiž i v zimě odpařují vodu – abyste tedy předešli jejich uschnutí, nezapomeňte v suchém podzimu na dostatečnou zálivku. Pokud by se i během zimy kdykoliv oteplilo, zalijte dřeviny i přes rozmrzlou půdu.
Pod nízkými keři byste měli rozhrabat napadané listí a smícháním se svrchní vrstvou půdy tak zabránit případnému rozfoukání. Vrstvou listí totiž zabráníte klíčení a případnému růstu plevelů a po jeho rozkladu navíc vzniká potřebný humus.
Choulostivější keře či jejich nové výsadby můžete na ochranu proti zimnímu slunci, větru i mrazu obalit třtinovou (rákosovou) rohoží, pytlovinou (jutovou tkaninou) nebo (bílou) netkanou textilií, kterou však příliš neutahujte. Pokud mrazy povolí, raději ty odolnější rozvažte - předejdete tak jejich zapařování, což by jim ublížilo více než mrazy. Další alternativou je vápenný nátěr, který naneste po celé výšce kmene. Vrstva pak odráží sluneční paprsky a brání tak přehřívání kmene.
Před zvěří (hlavně zajíci) keře i stromky chraňte speciálním králičím (pozinkovaným) pletivem zapuštěným do země. Pro případ vysoké zvěře by mělo být dostatečně vysoké pletivo.
Nezapomeňte také svázat sloupovité jehličnany, které může velmi snadno poškodit těžký sníh. Dřeviny už před příchodem zimy nestříhejte, výjimkou jsou višně, u kterých lze provést zimní řez. Veškeré dřeviny, které jste nestihli vysadit, založte zešikma do vyhloubené rýhy a zasypte je zeminou, na kterou ještě navrstvěte chvojí nebo slámu.
Dále je v průběhu října i listopadu správná doba na kácení starých a nemocných stromů. U všech ostatních pečlivě vysbírejte všechny zbylé plody, které by se mohly stát zdrojem nákazy. Kořenovou mísu stromků, které na jaře brzy vykvétají (například meruňky, broskve, třešně a švestky) přikryjte kompostem a zahradní zeminou.
Květiny a květinové záhony
Veškeré cibulnaté a hlíznaté rostliny, která nesnášejí zmrznutí, vyndejte ze země. Hlízy mečíků sklízejte po zažloutnutí listů, sušte při pokojové teplotě a skladujte na chladném (10 °C) a suchém místě. Takto v bezpečí by měly být už na začátku listopadu.
Jiřinky byste měli vyrýt opatrně (aby se neolámaly zásobní hlízy) hned po prvních mrazících, které nastávají většinou koncem září a které je mohou zčásti sežehnout. Stvol zkraťte na 20–30 cm. Pokud před vykopáváním rostlin pršelo, nechte nejprve květiny zbytkem stonku viset dolů, aby vykapaly a neplesnivěly. Skladujte je ve vzdušných chladných místnostech (při teplotě okolo 5 °C), ideálně v bedýnkách s pískem.
Pro venkovní chryzantémy platí, že to, co pro ně teď během vegetačního klidu uděláte, nebudete muset na jaře zachraňovat. Po odkvětu výhony hluboce sestřihněte, a to zhruba na 10 cm, a také oberte veškeré zaschlé listy, které mohou být společně s poškozenými výhony zdrojem houbových chorob během teplejšího počasí. Stonky pak lehce překryjte chvojím, aby mohla voda rychle odtékat směrem od kořenů. Zbytečně trsy nezahrnujte listím nebo kompostem, abyste předešli rozmnožování nemocí, které mohou zapříčinit uhnití trsu.
Platí zásada, že nikdy není zima tak mírná, aby nebylo potřeba postarat se o růže. U růží je zapotřebí průběžně odstřihávat odkvetlé květy, čímž zabráníte vytváření semeníků, šípků a tedy oslabování keře pro další násadu a vývin květů. Pečlivě kontrolujte listy a při výskytu skvrnitosti či červených bulek napadené listí ihned odstraňte a spalte.
Pozor si musíte dát na včasné zateplení (než udeří první silnější zimy), nicméně naopak velmi časné přikrytí růžím škodí (dochází k zapaření a zahnívání pupenů). Mezní teplotou pro zazimování jsou 4 °C. K růžím můžete přihrnout půdu nebo rašelinu do výšky 30-50 cm.
Zakryjte také mrazuvzdorné trvalky, které předtím sestřihněte na 10 cm. Pokud máte o některý druh strach, vyjměte jej ze země a uložte do tmavé, suché, nezamrzající místnosti. Neukládejte je však do sklepení, které udržuje vlhkost – vyhnete se tak plísni či hnilobě.
Začátkem měsíce října můžete naposledy rozmnožit druhy, které kvetou na jaře, dělením trsů, případně vysadit nové trvalky. Čerstvě vysázené rostliny zalijte a na květinový záhon nahrňte suché listí, které je nejlepší izolační vrstvou (neměla by však být příliš silná, aby na konci zimy nedocházelo k předčasnému klíčení).
U květinových záhonů je v této době vhodné obnovit vrstvu kůrového mulče, která by měla mít alespoň 5 cm. Pokud máte na záhoně i okrasné trávy, pak je nestříhejte.
Zelenina a ovoce
Pokud vám ještě na záhonech zbyla kořenová zelenina, můžete ji začít sklízet. Spolu s ní také ředkev, špenát, zimní šruchu, polníček a vodnici. U zeleniny, která ještě může zůstat venku (například kapusta, růžičková kapusta) odstraňte zažloutlé listy. Rajčata, která nestihla zčervenat, otrhejte a dejte je do tepla, kde ještě dozrají vnitřním procesem bez závislosti na světle. Počátkem listopadu je nutné sklidit celer. Ukruťte mu listy a bulvy uložte do bedýnky s vlhkým pískem. Pokud budete písek pravidelně vlhčit, celer vydrží poměrně dlouho.
Jéžovo tip: Po sklizni je dobré záhony zrýt, aby mrazy rozbily velké hroudy a na jaře vám pak šla půda lépe zpracovat. Navíc můžete do záhonů zarýt trávu z posledního sekání - poslouží jako prospěšné zelené hnojení.
Jablka a hrušky snesou teploty až do - 5 °C. Následně je trhejte ideálně za slunečného počasí, kdy jsou rozmrzlé. Úrodu uskladňujte ve sklepě, pravidelně kontrolujte a odstraňujte poškozené a nahnilé plody. U rybízu a angreštu proveďte zimní řez. Jahodníky je dobré překrýt chvojím - nejlepší je smrkové, které dodá jahodám v příštím roce výborné aroma.
Uskladnění zeleniny v pařeništi nebo skleníku
Využití pařeniště a skleníku nekončí s pěstební sezónou, ale dá se využít i k uskladnění zeleniny přes zimní měsíce.
Jakmile odstraníte zbytky rostlin z pařeniště nebo skleníku, je potřeba provézt dezinfekci půdy, o jejímž postupu se dočtete v našem článku. K dezinfekci v pařeništi můžete použít sirné knoty, které jsou pro menší prostory vhodnější než sirné svíce, které se lépe hodí pro skleníky. Po dezinfekci je půda zbavena všech hnilobných zárodků a můžeme zde uskladnit např. kořenovou (mrkev, celer, petržel) a košťálovou (zelí, kapusta, brokolice, květák) zeleninu.
Zeleninu očistěte a vyřaďte poškozené kusy, které by mohli brzy podlehnout rozkladu a znehodnotit ostatní zeleninu. Kořenovou zeleninu ze 3/4 zapíchněte do půdy, košťálovou zeleninu sklízejte ideálně i s kořenovým balem a založte ji do půdy a zakryjte netkanou textilií. Jakmile se venkovní teplota přiblíží 0°C je potřeba přidat další izolační vrstvu, jako je listí nebo vrstva slámy.
Stejný postup je i v případě skleníku, kam se jen přidává větší množství izolační vrstvy. Tuto izolační vrstvu můžete po konzumaci uskladněné zeleniny použít jako spodní vrstvu pro vyvýšené záhony (postup najdete v našem článku) nebo ji použít při kompostování. Díky recyklaci vše využitelné obohatí půdu pro další pěstební sezónu.
Skalničky a skalka
Během celého podzimu je důležité odstraňovat ze skalky všechno napadané listí, větvičky, plevel a plody blízkých okrasných keřů.
Pro zakrytí skalky využijte ideálně chvojí - dejte si záležet hlavně na místech, kde máte vysazené citlivější druhy skalniček. Proč se nedoporučuje využívat další z možných ochranných materiálů? Nastýlka z kůry či listí by mohla následně během vegetační doby způsobovat problémy. Kryt z textilie zase nepropouští dostatek potřebného světla.
Nad některé květiny, které jsou citlivé na zimní vlhkost a špatně snáší zálivku shora, se vyplatí umístit stříšky (např. ze skla nebo z plastu), aby jim poté jarní tající sníh neublížil. Mezi ty patří například skalnice a levitsie. Pokud chcete ochránit i kořeny skalniček, dosypte kamennou sutinu.
Jezírko
Pokud máte v jezírku nějaké ryby, s klesajícími teplotami (průměrná teplota zhruba 15 °C) je začněte krmit už jen lehce stravitelnou, zato však kvalitní stravou, která jejich zažívací trakt tolik nezatíží. S krmením přestaňte, až když teplota vody v jezírku klesne na úroveň 10 °C. Tento moment velmi snadno poznáte i podle změny jejich chování – začnou o potravu ztrácet samy zájem a jejich aktivita se viditelně sníží (čím je nižší teplota, tím je ryba pomalejší). Krmení pozastavte na celou zimu, nekrmte je tedy ani v momentě, kdy se například krátkodobě oteplí. Další opět lehce stravitelné krmivo rybám nabídněte až na jaře, kdy se voda začne trvale zvedat nad 10 °C. Ryby bez újmy přezimují v hloubce minimálně 100 cm.
Jéžovo tip: Pro kaprovité ryby včetně koi jsou ideální například granule z pšeničných klíčků.
Voda v jezírku musí být co nejčistší, a proto pečlivě odstraňujte spadané listí, které by se ve vodě mohlo rozkládat, a tím ji znečišťovat. Pokud máte jezírko situované přímo pod listnatými stromy, určitě se vám vyplatí jej na podzim zakrýt – například sítí. Ze stejných důvodů přemístěte plovoucí rostliny (například vodní hyacinty) z jezírka pryč, aby jejich odpadající části vodu neznečisťovaly. Rostliny rostoucí na břehu ostříhejte ve chvíli, kdy začnou usychat.
Jéžovo tip: Jestliže máte v jezírku umístěný filtrační systém, před prvními mrazy ho vypněte a vypusťte z celého systému vodu tak, aby v něm nemohla v zimě zamrznout a poškodit jej. Čerpadlo a UV lampu následně odpojte a ukliďte je na místo, kde nemrzne.
V jezírku je důležité mít také nezamrzající otvor, který rybám zajistí dostatek kyslíku ve vodě a zároveň jím mohou odcházet eventuální jedovaté plyny. Rozhodně si však nesmíte díru do ledu prosekávat či prořezávat - hluk a otřesy, které takové zásahy v jezírku způsobují, rybám velmi vadí. Ideální volbou je kompresor se vzduchovacími kameny. Kompresor umístíte do prostředí s nízkou vlhkostí, vzduchovací kámen (placky) zavěsíte cca 50 cm pod hladinu nad nejhlubší místo v jezírku. Díky proudu bublin a vody vycházející z kamenů nebude možné, aby se na daném místě vytvořil led.
Nářadí a náčiní
Sekačky, ridery nebo křovinořezy, které jste doteď pravidelně využívali, nejdříve očistěte od zbytků trávy, aby vám přes zimu nezplesnivěly a nezatvrdly tak, že s nimi na jaře budete mít o to více práce. Poté je vhodné olejem či vazelínou přetřít šrouby a spoje. Strojům se nejlépe bude odpočívat v garáži či kůlně, kde je sucho a málo prachu. Pro jistotu přes ně můžete přetáhnout plastovou plachtu, poslouží však i obyčejná deka.
Očistit je potřeba i všechno ostatní zahradní nářadí – to také můžete přetřít olejem a pak pověsit do zahradního domku nebo na stěnu garáže.
Na zahrádce vylijte vodu ze všech nádob, sudů a nádrží, aby vám je mráz nepoškodil. Nezapomeňte hlavně na trubky (popraskaly by mrazem) a hadice (ty vyčištěné uložte).
Závěrem je důležité dodat, že to, co pro vaši zahradu uděláte nyní, vám na jaře vrátí a nebudete ji muset složitě zachraňovat.
