Objevte kouzlo vyvýšených záhonů a vytvořte si na zahradě své vlastní. Vaše záda vám za toto rozhodnutí budou vděčná, zároveň je to také skvělý způsob, jak vaši úrodu či květiny lépe uchránit před škůdci i nepříjemným plevelem.
Pokud se chcete se do výstavby vyvýšených záhonů pustit, nejvhodnějším obdobím je jaro. Nicméně v tu dobu už byste měli mít připravený biologický materiál na jeho výplň.
Proč zakládat vyvýšený záhon?
Vyvýšené záhony přináší řadu výhod pro pěstování i vás samotné. Jaké to jsou?
- Nemusíte se ohýbat k rostlinám a ušetříte si bolavá záda.
- Rostliny jsou lépe chráněné proti škůdcům jako jsou krtci, hraboši či slimáci.
- Díky výšce a ohraničení záhonu se snižuje výskyt plevelu.
- Vyvýšený záhon umožňuje pěstování i na ne úplně běžných místech - jako jsou terasy, střechy či betonové plácky.
- Vyvýšení umožňuje pohodlný přístup k záhonu ze všech stran.
- Záhon poskytuje lepší mikroklimatické podmínky, lépe se prohřívá a urychluje tlení organické hmoty.
- Lze jej vystavit do různých výšek i tvarů a zahrada tak získá nový, moderní a ojedinělý vzhled.
Vyvýšené záhony však mají i několik nevýhod, které musíte vzít už předem v potaz:
- V teplých dnech může docházet k rychlejšímu vysychání záhonu a narůstá tak spotřeba vody pro zavlažování.
- Musíte počítat s vyššími počátečními náklady (na materiál, práci) v porovnání s klasickým záhonem.
- V závislosti na materiálu, ze kterého je záhon zhotoven, je omezená i jeho životnost.
Jaký materiál pro vyvýšený záhon použít?
Vyvýšený záhon se dá zhotovit ze široké škály materiálu. Lze použít dřevo, beton, kámen, plast, hliníkový plech nebo cihly. Vše závisí na designu dané zahrady a vašich finančních možnostech. Dále je potřeba si uvědomit životnost a také údržbu jednotlivých materiálů.
Zatímco betonový záhon je prakticky bezúdržbový a nabízí velmi dlouhou životnost, většinou s ním nejde manipulovat a musí zůstat na svém původním místě.
Dřevěný záhon lze rozebrat, přemístit, změnit jeho tvar, ale dřevo vyžaduje již více péče. Materiál je třeba ošetřit proti škůdcům, opatřit nátěrem a aby se zamezilo přímému styku se zeminou, je důležité použít nopovou či jinou odolnou fólii.
Plastové nebo hliníkové záhony jsou velmi jednoduché na montáž i demontáž a nevyžadují žádnou údržbu. Liší se jen pořizovací cenou a svou trvanlivostí.
Velikost, tvar a umístění vyvýšeného záhonu
Délka i tvar vyvýšeného záhonu závisí zcela na fantazii každého z vás. Co se týká výšky a šířky, ta už je zásadní v péči o rostlinky.
Pokud je záhon umístěn tak, že k němu lze přistupovat po celém jeho obvodu, může být jeho šíře až 160 cm a stále se budete moci pohodlně dostat do každé jeho části a ke každé rostlině. V případě, že bude záhon umístěn u zdi nebo u plotu, je potřeba počítat s poloviční šířkou.
Výška záhonu se odvíjí od rostlin, které v něm plánujete pěstovat a od potřeb každého pěstitele. Nízký záhon do výšky 20–30 cm pro okrasné květiny může fungovat jako zkrášlení a optické rozdělení plochy zahrady. Maximální výška záhonu by měla být přibližně 70–90 cm, aby se vám u něj pohodlně pracovalo.
Jéžovo tip: Nezapomeňte vzít v potaz například to, že do výšky záhonu budete muset zvedat plné konve s vodou.
Umístění záhonu pak závisí zejména na prostorových možnostech zahrady. Důležité je také zajištění dostatečného přísunu slunečního svitu a vzdálenosti od vodního zdroje.
Čím záhon vyplnit?
Výplň záhonu se skládá z postupně se rozkládajícího biologického materiálu.
Spodní vrstvu tvoří hrubé části jako jsou odstřižené větve stromů a keřů či tlusté stonky. Je vhodné na dno položit i větší kusy dřeva či polena, které do sebe nasají vodu a v teplých dnech budou v záhoně udržovat potřebnou vlhkost.
Vyvýšeného záhony zpravidla nemají dno (pokud jsou umístěné jinde než na volné půdy), aby rostliny v něm mohly svými kořeny čerpat vodu a živiny přímo z půdy. Z toho důvodu se na úplné dno umisťuje králičí pletivo, které znemožní prohrabávání nevítaným hlodavcům (hrabošům či myším) do záhonu. Pletivo pečlivě přichyťte ke stěnám záhonu.
Jéžovo tip: Před založením vyvýšeného záhonu odstraňte trávník na místě, kde bude záhon stát, a půdu zryjte. Nejen, že tím odstraníte plevel, ale také zajistíte lepší průsak přebytečné vody ze záhonu.
Další vrstvu tvoří posečená tráva, drny, nevyzrálý kompost, sláma, kuchyňský bioodpad - ideálně promísené s částí zeminy. Vzhledem k postupnému rozkladu hrubého kompostu dochází k postupnému uvolňování živin a není nutné rostliny přihnojovat.
Následuje zemina smíchaná s vyzrálým kompostem. Pro provzdušnění půdy může být do směsi přidán také písek. Tato vrstva by měla mít výšku 30–40 cm. Pro nižší množství odpařené vody je dobré zeminu zakrýt mulčem nebo štěpkou, která zároveň zabraňuje přílišnému usazování plevele. V chladnějších dnech mulč naopak zabraňuje promrzání zeminy.
Jéžovo tip: Nelekněte se, pokud se vám bude zdát, že vám z vyvýšeného záhonu mizí zemina. Ve skutečnosti pouze dochází k postupnému slehávání jednotlivých vrstev, vrchní vrstvu budete tedy muset postupně doplňovat.
Základ mohou tvořit větve nebo silnější polena
Nevyzrálý kompost a bioodpad z kuchyně
Vhodná je i posekaná tráva
Poslední vrstvu tvoří kvalitní zemina smíchaná s kompostem
Tak co, jdete do toho s námi? Založení vyvýšeného záhonu rozhodně stojí za vyzkoušení. Většina pěstitelů, kteří již mají s tímto způsobem pěstování zkušenost, se většinou zpátky k běžným záhonům na zemi nevrátí. Budete k nim patřit i vy?
