Pěstování rostlin je krásná a tvůrčí činnost. Pokud si chcete doma předpěstovat sadbu zeleniny (např. papriky nebo rajčata) nebo květin (např. muškáty či begónie) a nevíte si rady, nebojte - není to nic složitého a rádi vás celým postupem provedeme.
Co budete potřebovat?
Na trhu je nepřeberné množství pomůcek a potřeb pro předpěstování a množení rostlin. Někomu vyhovuje minipařeniště na okenní parapet, jinému zase rašelinové květináče a rašelinové tablety, někdo používá kelímky od jogurtů. Vše z toho je použitelné a každý si jistě najde svého favorita. Nejdůležitější je ale výsevní substrát, bez něj se určitě neobejdete.
Výsevní substrát
Kvalitní výsevní substrát je základem pro dobré klíčení semen a růst sazenic. Substrát pro výsev a množení Gramoflor obsahuje příměs perlitu, který zlepšuje drenážní funkci a napomáhá rozvoji kořenů, bentonit zase brání vyplavení živin a zajišťuje rovnoměrné zásobování rostlin všemi důležitými makro i mikroprvky. Substrát má upravenou půdní reakci a je obohacen o snadno přijatelné živiny, v optimálním poměru pro počáteční fázi růstu rostlin. I substrát do skleníku by měl být kvalitní, aby příliš rychle nevysychal a nehrozilo zvadnutí rostlin.
Výsevní misky a nádoby
Výsevní misky nemají být příliš hluboké, aby se rostlinky daly snáze přepichovat. Zajímavé jsou také rašelinové tablety, které po zalití nabobtnají a vytvoří malé nádoby. Hodí se především pro pěstování květin a okurkovitých rostlin, které při výsadbě potřebují kořenový bal a jejichž citlivé kořínky se mohou při přesazování snadno poškodit. Praktická jsou také multiplata, díky nimž velmi dobře využijete místo. Semena lze vysévat také přímo do samostatných květináčů, v tomto případě pak přepichování odpadá.
Stimulátory
Stimulátory jsou přípravky, které podporují tvorbu kořenového systému u rostlin a tím zvyšují šanci na jejich správný vývoj. Vyrábí se jak práškové, tak i gelové nebo tekuté varianty stimulátorů. Do gelových a tekutých se dají namáčet i semínka, práškové zase dobře ulpívají na stoncích při řízkování rostlin.
Minipařeniště
Minipařeniště jsou cennými pomocníky, která si můžete umístit do bytu na teplé a slunné místo a zajistit tak rostlinám stabilní teplotu, světlo a správnou vlhkost. Většina miniskleníčků se díky své velikosti dá umístit na okenní parapet - díky tomu zajistíte rostlinkám dostatek světla, které tolik potřebují.
Ostatní pomocníci
Čerstvě zasetá semínka a semenáčky je lepší rosit. Lépe tak zajistíte rovnoměrné provlhčení substrátu a zároveň nepoškodíte vyrůstající semenáčky. Proto v našem sortimentu naleznete různé rozprašovače. Dále se vám může hodit sázecí lopatka, kterou můžete nabírat, míchat nebo prokypřovat substrát a určitě se vám bude hodit i sázecí kolík, který je určen pro přepichování semenáčků. Pro ty, kteří se rozhodnou pro vegetativní množení (řízkování, očkování, hřížení, oddělky a šlahouny) jsou nepostradatelné nože pro řízkování a očkování a zahradnické nůžky.
Podložka pro přesazování a sázení rostlin
Nadešel čas na předpěstování
Ptáte se, proč některé rostliny předpěstováváme a jiné vyséváme rovnou na stanoviště?
Některé rostliny nejsou uzpůsobeny našim klimatickým podmínkám a nepřežily by mráz. Jejich vegetační doba je příliš dlouhá na to, abychom je vysévali až po zmrzlých mužích (po 15. květnu), nestihly by totiž dozrát jejich plody. Proto je potřeba semínka těchto rostlin chvíli hýčkat doma v teple nebo v pařeništi, abychom na záhon vysadili již vzrostlé a silné rostlinky.
Rostliny s dlouhou vegetační dobou
Mezi rostliny, u kterých je předpěstování potřeba, můžeme zařadit například papriky, celer, okurky, dýně, melouny nebo některé druhy květin.
Co se týká vhodné doby pro předpěstování, záleží vždy na konkrétní rostlině a jejím druhu - vždy je nejlepší se řídit dle informací na obalu semen.
Rostliny s krátkou vegetační dobou
Naopak rovnou na záhon můžete vysévat rostliny s krátkou vegetační dobou či rostliny, které snesou mráz. Jedná se hlavně o kořenovou zeleninu – mrkev, petržel i pastinák, ředkvičky, cibuli, hrášek, košťáloviny, různé druhy salátů, rukolu i špenát. Většinu těchto rostlin můžete vysít již v březnu a dubnu.
Předpěstování v zahradním pařeništi
Pařeniště je ideální pro předpěstování rostlin s dlouhou vegetační dobou. V případě, že nemáte v domácím prostředí prostor pro předpěstování sadby, můžete využít zahradní pařeniště.
Příprava pařeniště a časný výsev
Pokud plánujete využít pařeniště k rychlení a časnému pěstování rostlin, je právě únor ideální měsíc. Rychlení a předpěstování probíhá v tzv. „teplém“ pařeništi, kdy se ze zapraveného koňského nebo kravského hnoje, díky působení termofilních organismů a přirozenému rozkladu hmoty, uvolňuje potřebné teplo.
Právě teplota je velice důležitá pro vysetá semena, která začínají klíčit až kolem 20°C. Stejně tak již vyklíčené rostlinky, potřebují dostatek tepla a světla pro optimální vývoj. Sadba z pařeniště se i snadněji přesouvá na již připravený záhon nebo do skleníku. Rostliny mají dostatečně vyzrálá pletiva a jsou zvyklé na nižší teploty.
Pařeniště můžete na začátku jara využít i k pěstování ředkviček, raných salátů, mrkve, květáku nebo zelí. Po sklizni máte ještě dostatek času a do pařeniště můžete na zbývající část vegetační doby vysadit okurky, rajčata, dýně a mnoho dalších druhů rostlin, které se již do skleníku nevejdou.
Výsev semen
Většina semen potřebuje větší rozestupy, vysévejte je řídce a rovnoměrně. Semena pak lehce přesypte menší vrstvou substrátu, lehce přitlačte a substrát důkladně provlhčete. Pokud vyséváte do samostatných květináčů, je postup stejný, jen semena do nádoby vysévejte po jednom. Každý výsev si můžete označit jmenovkou, na kterou si zaznamenáte odrůdu a datum výsevu, abyste se v sazenicích později lépe orientovali.
Přepichování
V době, kdy již ze semen začnou vyrůstat rostlinky, které mají dva děložní lístky, je dobré je přepíchat do samostatné nádoby. Zajistíte jim tak dostatek světla, aby se navytahovaly za světlem a nekřehly. Ideálním pomocníkem je sázecí kolík.
Semenáček uchopte za děložní lístky a pomocí sázecího kolíku nebo jiné vhodné pomůcky opatrně uvolněte rostlinku ze země, aniž byste poničili kořeny. Do připraveného květináče nebo jiné nádoby nasypte substrát, dostatečně ho přimáčkněte a sázecím kolíkem vytvořte jamku, do které semenáček vložte a opět pomocí kolíku okolo semenáčku zem přihrňte.
Děložní lístky rostlinky by měly být cca 1 cm nad substrátem, aby neuhnívaly. Nezapomeňte substrát dostatečně provlhčit a zajistit rostlině dostatek tepla a světla. Vlhkost substrátu pravidelně kontrolujte, nesmí být ani příliš vlhký a ani přeschlý. Přepichování je ideální například u rajčat, begónií, paprik a lilku. Pro usnadnění pěstování sadby a rostlin ve skleníku, je unikátní chytrá výbava do skleníku, díky které zvládne pěstování opravdu každý.
Jak postupovat u jednotlivých druhů?
Paprika
Jednou z rostlin, kterou je v našich klimatických podmínkách nutné předpěstovat, je právě paprika. Pusťte se do toho už v lednu nebo v únoru, kdy vysejete semínka do výsevní misky. Semínka papriky potřebují opravdu pořádnou dávku tepla a světla, aby dobře vyklíčila. Nádobu se semínky můžete umístit na parapet, na kterém je ve vašem bytě nejvíce světla, ideálně tedy jižní. Hlídejte, aby měla semínka dostatek vláhy, nesmí totiž vyschnout. Ve chvíli, kdy má rostlinka první pravé lístky, je dobré ji tzv. přepíchnout do větší nádoby, aby měla dostatek prostoru. Nejen při předpěstování, ale i po celou dobu růstu potřebuje paprika dostatek tepla (nesvědčí jí teplotní výkyvy). Do skleníku je možné sazeničky vysadit až v druhé polovině dubna, na venkovní záhon až po tzv. zmrzlých mužích, tedy po 15. květnu.
Stejným způsobem můžete předpěstovat i lilek.
Rajčata
Rajče je pohodová, nepříliš náročná rostlina, která zvládá i chladnější podnebí, proto se jí u nás daří i při horším létě. Přesto je potřeba začátkem jara rajčata předpěstovat ze semínek v domácím prostředí. Stejně jako u paprik můžete semínka vysít do výsevní misky a pečlivě hlídat vlhkost půdy - ani u rajčat by vám substrát neměl vyschnout. Používejte raději rozprašovač, abyste zajistili rovnoměrné provlhčení substrátu a nepoškodili semenáčky.
Rajčata po vytvoření prvních pravých lístků přepíchněte do samostatných nádob, aby měla dostatek prostoru. Rostlinky je třeba vysazovat ven až ve chvíli, kdy jste si jisti, že nepřijdou ranní mrazy (ideálně také po 15. květnu).
Celer
Celer je třeba také předpěstovat, u něj s tím začněte v únoru až březnu. Vysetá semínka zahrňte velmi jemnou vrstvou hlíny. Semínkům se bude dobře dařit, když budou mít přísun světla. Ani celer není výjimkou, proto dobře hlídejte provlhčení substrátu, semínka nikdy nesmí vyschnout. Po vytvoření prvních pravých lístků rostlinky přepichujte do vlastních nádobek. Hodí se na to právě sadbové desky, do kterých se vejde větší množství rostlin a nezaberou vám tolik místa jako samostatné nádoby. Dobrý tip je zkrátit před přesazením sazeničkám kořínek asi o třetinu jejich délky, díky tomu totiž rostlina vytvoří bohatší kořenový systém. Ven sazeničky vysazujte po polovině května.
Stejným způsobem předpěstujte kedlubny, brokolici, růžičkovou kapustu nebo květák.
Okurky
Kdo chce dříve sklízet, musí dříve sít. Okurky předpěstujte samostatně, maximálně po dvou do jedné nádoby. Okurkám totiž nesvědčí setí nahusto, kořínky jednotlivých rostlinek by se pak od sebe musely odtrhávat. U okurek proto doporučujeme využít rašelinové květníky a rašelinové tablety, které můžete při výsadbě na stanoviště zasadit i s rostlinou do země, kde se po krátké době zcela rozloží. I okurky se na stanoviště vysazují po zmrzlých mužích, tedy po 15. květnu.
Stejným způsobem předpěstujte dýně a cukety.
Pokud se vrhnete na předpěstování zeleniny nebo květin, vysévejte celý sáček s osivem. Většina osiv má krátkou klíčivost a nemá cenu si semena schovávat do dalšího roku. Ostatní semena, která neupotřebíte, proto darujte raději svému sousedovi - jistě ho tím potěšíte.
Dalším způsob množení rostlin je vegetativní množení, ale tom zase příště v Jéžovo blogu.
