V posledních letech bývá teplejší zima, která sice přeje lépe přezimovat choulostivým rostlinám, ale zároveň napomáhá přezimování škůdců a častějšímu výskytu chorob (především molice a mšice vás mohou později hodně potrápit). Stejně jako je důležité připravit zahradu na zimu, na podzim byste neměli zapomínat ani na dezinfekci skleníku a pařenišť. Co je tedy vše potřeba udělat pro zazimování skleníku nebo i případně pařeniště?
Po sklizni ze skleníku nebo pařeniště odstraňte veškeré části rostlin a plevele, aby na nich nemohli přezimovat škůdci a choroby. Ideálně by ve skleníku nemělo zůstat žádné nářadí, květináče ani cedulky. Dezinfekci skleníku nebo pařeniště si můžete rozdělit do dvou částí – dezinfekce vnitřku skleníku a dezinfekce půdy.
Dezinfekce vnitřku skleníku
Po vyklizení skleníku můžete přistoupit k dezinfekci vnitřních prostor. Někteří škůdci mohou přezimovat i na prostorách konstrukce skleníku, v obvodové konstrukci záhonů a na cestičce. Je tedy dobré nepodcenit čistění samotné skleníkové konstrukce a skel či polykarbonátu. Čištění vám nejlépe půjde tvrdým kartáčkem, který je dostatečně pevný s delšími štětinami. Tím vyčistěte vnitřní rámy a záhyby polykarbonátu. Skla můžete umýt dezinfekčním prostředkem. Pokud máte skleník z polykarbonátu, nepoužívejte chemikálie, ale pouze mýdlovou nebo teplou vodu a určitě nic nezkazíte použitím octové vody (1–2 polévkové lžíce na litr teplé vody). Pokud máte ve skleníku nářadí, které si zde chcete přes zimu uschovat, umyjte je a osušte.
Po vyčištění skla nebo polykarbonátu a konstrukce následuje dezinfekce uličky. Záleží samozřejmě na materiálu, ze kterého je cestička zhotovena. Pokud máte betonové, plastové nebo dřevěné dlaždice, nejprve je zameťte a poté důkladně vyčistěte pomocí tvrdého kartáčku dezinfekčním přípravkem, mýdlovou nebo octovou vodou. Octovou vodu již nemusíte omývat.
Jéžovo tip: Těžko dostupné spáry můžete vyčistit pomocí rozprašovače, do kterého rozřeďte dezinfekční přípravek.
Pokud máte jako cestičku jen udusanou půdu, použijte dusíkaté vápno stejným způsobem, jako při dezinfekci půdy, o které se dozvíte níže.
Alternativou k mechanickému čištění skleníku může být dezinfekce pomocí sirné svíce. Jedná se o jednoduchý a rychlý způsob, jak bojovat s plísněmi a škodlivými mikroorganismy. Kromě síření skleníku je sirná svíce určena i k dezinfekci sklepů a skladů.
Jak dezinfikovat pomocí sirné svíce nebo sirných knotů?
Sirnou svíci nebo sirný knot položte, v případě sirných knotů pověste, do nehořlavé nádoby a umístěte ji do místnosti nebo skleníku, který chcete dezinfikovat. Ihned po zapálení svíce opusťte prostor a důkladně jej uzavřete! Svíci nechte působit minimálně čtyři hodiny. Poté prostor důkladně vyvětrejte.
Jak to funguje?
Při hoření vzniká oxid siřičitý, ten se rozplyne po celém uzavřeném prostoru a zahubí veškeré spory plísní ve skleníku či skladu a skvěle zničí všechny přezimující škůdce (např. mšice či molice). Jedna sirná svíce vystačí na 10–15 m3 uzavřeného prostoru.
Výhodou dezinfikování sirnou svící nebo sirného knotu je, že se jedná o přírodní produkt. Síra je minerál, který se běžně vyskytuje v přírodě, proto není ve skleníku žádným narušitelem. Naopak, když se síra dostane do půdy, funguje jako výživa pro rostliny, které budete chtít v další sezóně ve skleníku pěstovat.
Nakonec se soustřeďte na mechanické opravy skleníku. Zkontroluje dotažení spojů v konstrukci, systémy větrání a vyměňte popraskaná skla nebo poničený polykarbonát.
Druhou fází dezinfekce skleníku je dezinfekce samotné půdy
Většina pěstitelů pěstuje ve skleníku, pařeništi nebo na záhonech monokulturně, tzn. že pěstuje každý rok stejné plodiny na stejném místě. Právě proto je třeba dezinfekci půdy ve skleníku nepodceňovat.
Hlavním pomocníkem při dezinfekci půdy je dusíkaté vápno, které efektivně ničí patogeny chorob, vajíčka a larvy škůdců a semena plevelů a zároveň dodává do půdy dusík a vápník. Důležité je provést aplikaci včas před výsevem a výsadbou kulturních plodin. Dusíkaté vápno hubí klíčící plevele a mohlo by poškodit i vzcházejí rostliny. Proto je ideální použít ho před zimou ihned po sklizni, případně alternativně brzy na jaře. Mějte ovšem na paměti, že je možné provést dezinfekci dusíkatým vápnem nejpozději 4 týdny předtím, než se rozhodnete vysazovat nebo vysévat nové rostliny.
Čtyři týdny jsou totiž v případě dusíkatého vápna minimální ochrannou lhůtou. Pokud byste tedy nové rostliny vysadili/vyseli dříve jak 4 týdny po aplikaci dusíkatého vápna, mohlo by se vám stát, že se nově vysazené/vyseté rostliny poškodí.
Jak postupovat při použití dusíkatého vápna?
Na povrch zeminy pohoďte dusíkaté vápno a zapravte ho do půdy pomocí hrábí. Obecně se doporučuje 100–200 g dusíkatého vápna na 1 m2. Půdu prolijte vodou a poté zakryjte igelitovou fólií, aby se dezinfekce neuvolňovala do vzduchu, a dále ji nijak nehnojte. Vlhkost půdy zaručí, že se začnou uvolňovat účinné látky, které pronikají až do hloubky 15 cm. Další týden je dobré zkontrolovat, zda je půda stále vlhká, a dle potřeby ji případně znovu zvlhčit. Po uplynutí 4–6 týdnů igelitovou fólii sejměte a nechte již půdu dýchat.
Jak postupovat při použití koňského, popřípadě kravského hnoje?
Věděli jste, že půdu můžete dezinfikovat i kravským či koňským hnojem?
Možná vás to překvapí, ale i koňským hnojem se dá dezinfikovat půda. Hnůj používejte spíše na podzim, má tak dostatečně dlouhou dobu pro uležení. Na půdu rozprostřete vrstvu 5–10 cm hnoje a poté ji rycími vidlemi zapravte do půdy. Čerstvý hnůj je organické hnojení, při jehož rozkládání vzniká teplo, které účinně ničí škůdce, choroby a semena plevelů. Zároveň půdu prohnojí a obohatí o organickou hmotu, která pak na sebe během sezóny lépe váže vodu.
Ať již zvolíte jakýkoliv způsob dezinfekce, doporučujeme provádět ji právě v podzimním období, kdy máte na tyto činnosti více času. Na jaře se tak nemusíte stresovat a můžete se již naplno věnovat pouze sázení a setí. Věřte, že tato péče, na kterou se nezapomeňte dostatečně vybavit vším potřebným, se vám v nadcházející sezóně mnohokrát vrátí.
Údržba skleníku nebo pařeniště
Důležitá je i celková údržba, aby jste zajistili, že vám bude skleník nebo pařeniště dlouho a dobře sloužit. Soustřeďte se i na mechanické opravy skleníku. Zkontroluje dotažení spojů v konstrukci, systémy větrání a vyměňte popraskaná skla nebo poničený polykarbonát. Pokud máte u skleníku namontovaný automatický otvírač oken, je vhodné jej demontovat a uchovat na suchém a teplém místě, aby nedošlo k poškození jeho funkčnosti.
Využití pařeniště a skleníku nekončí s pěstební sezónou, ale dá se využít i k uskladnění zeleniny přes zimní měsíce a to ideálně po dezinfekci půdy.
Po dezinfekci je půda zbavena všech hnilobných zárodků a můžeme zde uskladnit např. kořenovou (mrkev, celer, petržel) a košťálovou (zelí, kapusta, brokolice, květák) zeleninu.
Zeleninu očistěte a vyřaďte poškozené kusy, které by mohli brzy podlehnout rozkladu a znehodnotit ostatní zeleninu. Kořenovou zeleninu ze 3/4 zapíchněte do půdy, košťálovou zeleninu sklízejte ideálně i s kořenovým balem a založte ji do půdy a zakryjte netkanou textilií. Jakmile se venkovní teplota přiblíží 0°C je potřeba přidat další izolační vrstvu, jako je listí nebo vrstva slámy.
Stejný postup je i v případě skleníku, kam se jen přidává větší množství izolační vrstvy. Tuto izolační vrstvu můžete po konzumaci uskladněné zeleniny použít jako spodní vrstvu pro vyvýšené záhony (postup najdete v našem článku) nebo ji použít při kompostování. Díky recyklaci vše využitelné obohatí půdu pro další pěstební sezónu.
(Autor: Kateřina Janouchová)