Moštovací sezóna je v plném proudu a proto vám přinášíme několik tipů a možností, jak práci zefektivnit.
Co moštovat?
Prvním předpokladem pro správně moštování je výběr vhodného ovoce. Nejlépe se vám bude pracovat s plně vyzrálými plody, netrhejte tedy ovoce příliš brzy. Mošt pak bude chutnější, neboť dozráváním se v dužnině ukládá větší množství cukrů. Z odrůd jabloní a hrušní volte letní a podzimní odrůdy. Lisovat můžete samozřejmě i bobuloviny a jiné druhy ovoce či zeleniny.
Jéžovo tip: U révových moštů je dobré použít moštoměr pro určení koncentrace zkvasitelných cukrů.
Zimní odrůdy můžete uložit a vylisovat později (až "dojdou"). Kyselejší odrůdy dodají moštu kyselinky a ten správný říz, sladší zase správnou cukernatost. Mošt pouze z kyselých jablek by vám však mohl překyselit žaludek, a tak je vhodné obě odrůdy kombinovat. Pokud nemáte k dispozici sladší odrůdu, nechte ty kyselejší déle dozrát.
Vyhněte se však úplně přezrálým plodům, mošt by pak byl mdlý. Z konečného výběru odstraňte všechna jablka, na kterých jsou známky hniloby – tyto bez milosti vyhoďte na kompost. Na druhou stranu padané ani potlučené ovoce do moštu použít můžete.
Jéžovo tip: Z jednoho kilogramu jablek získáte cca 0,5–0,7 litrů čerstvého moštu.
Příprava před lisováním
Poté, co máte dostatek vhodného ovoce připraveného k moštování, se můžete vrhnout na věc. Nejprve je ale potřeba ovoce nadrtit na menší části. Drtič rozdrtí dužninu ovoce tak, aby se snadno uvolňovala. Samozřejmě záleží na množství ovoce, které budete zpracovávat, ale pro běžné domácí využití vám postačí ruční drtiče. Při větších objemech můžete samozřejmě sáhnout i po těch, které jsou poháněné motorem.
Pokud si nejste jistí, jestli je pro vás nutné pořizovat drtič ovoce (např. protože se jedná o jednorázové lisování), určitě si vystačíte také s obyčejným struhadlem, kterým ovoce (jablka, hrušky) nastrouháte, nebo je můžete jen pokrájet na malé kousky.
Jak vybrat lis na ovoce?
Při volbě lisu opět záleží hlavně na množství ovoce, které budete zpracovávat. Pro domácí využití jistě postačí ruční lisy na ovoce, které jsou k dispozici hned v několika velikostech – o objemu koše od 6 litrů do 30 litrů.
Menší lisy na ovoce doporučujeme pořídit, pokud potřebujete zpracovávat menší objemy ovoce v řádu několika přepravek. Při jejich použití si vystačíte i s ručním krájením nebo strouháním ovoce a není tedy potřeba pořizovat drtič ovoce.
Objemnější lis je vhodný na zpracování středně velkého množství ovoce. Zde je potřeba vyvinout větší sílu na lisování, a proto je vhodné jablka nejdříve nadrtit právě drtičem.
K výrobě lisů se běžně používá tvrdé dřevo (často bukové) v kombinaci s nerezovým materiálem (ocel), které společně zajišťují zdravotní nezávadnost moštu. Tím, že budete pravděpodobně řešit nákup ruční lisu, vyberte si ideálně takový, který má páku pro obouruční obsluhu – bude se vám s ním pohodlněji pracovat.
Jak na samotné lisování?
Ovocnou drť je třeba v koši rovnoměrně rozprostřít, aby tlak působil v celém koši shodně. K většímu stlačení nám dopomůže také doplnění lisu o distanční hranoly. V průběhu lisování dělejte několik pauz, aby šťáva měla čas protéci košem, než opět zvýšíte tlak.
Společně s lisem většinou dostanete také sáček do lisu nebo textilní vložku, která vám pomůže s odfiltrováním hrubších částic a nečistot. Výsledný produkt (mošt, šťáva nebo víno) tak díky ní bude čistší a vydrží déle čerstvý. Samozřejmě pokud po několika lisováních potřebujete sáček obměnit, není problém jej sehnat také samostatně.
Jak mošt skladovat?
Čerstvý mošt vydrží skladovaný v chladu pouze několik dní, pak začne kvasit. Mošt v uzavřených nádobách můžeme uchovávat v lednici 3–5 dní. Pro delší skladování je možné ho zamrazit v plastových lahvích, což je pravděpodobně ta nejjednodušší varianta. Limitem je však velikost mrazáku, proto tímto způsobem nelze uchovávat velká množství.
Pokud chcete prodloužit trvanlivost moštu, aniž byste jej museli mrazit, nejběžnějším způsobem je pasterizace, tedy tepelné zpracování. Mošt se nalije do lahví nebo demižonu (nádoby musí být čisté, aby se mošt nezkazil) a zazátkuje se. Mezi zátku a hrdlo je ideální dát drátek, aby mohl unikat vzduch, a zahřát na teplotu 75 °C, čímž se zneutralizují kvasné i plísňové bakterie a současně nedochází k ničení vitaminů. Po vychladnutí namočte hrdla se seříznutými zátkami do horkého parafínu. Mošt uložte na chladné místo, např. do sklepa.
Konzervovat ho můžete také zahřátím ve vodní lázni o teplotě 80 °C, a to asi na 15 minut. Počítejte však s tím, že touto procedurou ztrácí mošt část vitaminů.
Nechcete moštovat doma?
V případě, že máte jednorázovou úrodu či si nechcete lis pořizovat, můžete zajít do místní moštárny, kde vám různé ovoce zpracují (třešně a višně na začátku léta, na podzim pak kromě jablek a hrušek i bezinku či arónii, označovanou jako černý jeřáb). Vylisovat si můžete nechat také červenou řepu nebo mrkev pro děti. Zde je ale důležité takové ovoce či zeleninu (které barví), přivézt do moštárny raději na konci směny.
Jéžovo tip: U arónie je důležité obrat stopky a přivézt jen kuličky (ze stopek by byla ve šťávě cítit tříslovina).
Dále většina odborníků doporučuje počkat si v moštárně na výsledek, aby nesmíchali vaše jablka s jinou drtí a dostali jste jen odpovídající množství moštu. Tím, že svěříte vaši úrodu do rukou někoho jiného, samozřejmě ztrácíte kontrolu nad tím, jak s ní naloží. Proto je vhodné i na toto myslet a ohlídat si to.
Ceny se pohybují od 3 do 6 Kč/kg zpracovaného ovoce. Do moštárny je dobré předem zavolat a domluvit se (některé vyžadují přivézt již umyté ovoce, jinde ho umyjí sami; některé za vás vylisovanou ovocnou drť sami zlikvidují, jinde si ji budete muset odvézt sami). Moštárny obvykle fungují od září do listopadu, některé až do prosince.
Doufáme, že vám článek pomohl, a těšíme se na vás s pokračováním Ježek blogu. Napadá vás téma, o kterém bychom mohli psát? Podělte se s ním v komentáři pod článkem.
