Ne u všech druhů zeleniny je třeba čekat na kýžený výsledek celé jaro a léto (a někdy i podzim). V tomto článku vám přinášíme 10 druhů zeleniny, které si můžete vypěstovat sami doma a navíc velmi rychle. Ba co víc, mnoho z nich vám bude přinášet úrodu průběžně po celý rok.
Ředkvičky
Pomyslné první místo obsazují….ředkvičky! Ty jsou považovány za nejrychleji plodící zeleninu vůbec. Pěstovat se dají v celém mírném pásmu a i díky tomu, že jsou na podmínky nenáročné a mají opravdu rychlý růst, se mohou pěstovat a sklízet po celý rok. Většina odrůd je připravena ke sklizni už do 30 dnů. A některé druhy dokonce do 14 dnů.
„Posledňáčkem“ mezi ředkvičkami je ředkev bílá. U té si na sklizeň budete muset počkat až 2 měsíce.
Doporučuje se vysévat ji v polovině července. To znamená, že sklízet ji můžete už v polovině září. Výsev se nedoporučujete provádět do čerstvě hnojené země a to z důvodu, že existuje větší riziko napadení různými chorobami. Mezi jednotlivými ředkvemi by měl být rozestup cca 20cm a mezi řádky 30cm. Jsou velmi nenáročné – stačí jim pouze dostatek světla a není potřeba je nijak hnojit.
Skladování: Ředkvím se nejlépe daří v temném, chladném a spíše vlhčím sklepě. V takovém prostředí dokážou vydržet i několik měsíců. Naopak při skladování v lednici se po 10 dnech čerstvého ředkvičkového salátu už pravděpodobně nedočkáte.
Špenát
Vypěstovat si vlastní špenát není nikterak náročné. Stačí zásaditá půda a alespoň trocha slunečního svitu. Pak už je jen nutné nezapomenout často zalévat a hnojit. Ten správný špenát by měl mít tmavě zelenou barvu. Naopak ovadlé zažloutlé lístky značí, že se někde stala chyba. Nejrychleji plodícím špenátem jsou baby listy, těch se dočkáte po 35 dnech.
Rukola
Rukola je na půdu i vláhu nenáročná jednoletá rostlina, kterou můžete snadno vypěstovat i ze semen. Navíc velmi rychle klíčí. V létě rostliny dříve vykvétají, avšak nevytvoří tolik zelené listové hmoty. Při horkém počasí může získat až příliš nahořklou příchuť. Hlavně z tohoto důvodu doporučujeme pěstovat ji ve stínu, na jaře ji zase svědčí plné slunce. Péče o ní je snadná - vytváří husté porosty, které mezi sebe nepustí žádný plevel a množí se i samovýsevem.
Tip: U nás se rukola tolik nepěstuje a její semínko lze sehnat jen stěží a proto je další variantou roketa setá.
Vysévat můžete na jaře a poté každý další měsíc. Zajistíte si tím čerstvé lístky neustále k dispozici. Čím mladší listy sklízíte, tím jemnější chuť budou mít. Tato listová zelenina vyniká nejen množstvím vitaminů, ale i svou výraznější chutí.
A vypěstovat můžete rukolu velmi snadno i v bytě. Na talíř položíte buničitou vatu, kterou řádně navlhčíte, posypete rovnoměrně semínky rukoly (rokety) a dáte ji na světlé a teplé místo. Již po pár dnech vám začne klíčit a za 14 dní můžete začít sklízet listy. Pěstovat ji můžete i v truhlících, v substrátu roste lépe a sklízet ji můžete už za 6 týdnů.
Listový salát
Salát je nejrozšířenější a nejoblíbenější zeleninou vůbec. Je nenáročný na pěstování a dá se z něj vykouzlit nespočet pokrmů. Existuje více druhů salátu, nejčastěji se ovšem můžeme setkat s hlávkovým, ledovým a římským salátem.
Hlávkový salát můžete pěstovat celoročně – je chladuvzdorný. Salát ledový má tuhé, křehké listy a hlávka připomíná zelí. V případě, že u ledového salátu neporušíte listové srdíčko, můžete jej sklízet několikanásobně, protože rostlina vždy obroste novými listy.
Římský salát má dlouhé chutné listy svinuté do hlávky. Je náročnější na teplo a lépe se mu daří v humózních vlhkých půdách. Dozrává později než ostatní odrůdy a můžete jej použít i k tepelné úpravě. Existuje také ve velikosti baby.
Salát, bez ohledu na druh se nejlépe množí semeny, která velmi rychle klíčí. Při klíčení musíte dbát na dostatek světla, aby byly rostliny silné, ale ne vytáhlé. Semínka můžete vysadit přímo na záhon cca 2 cm hluboko nebo rostliny předpěstovat.
Některé saláty mohou růst až 80 dní – listový 7 týdnů, hlávkový 10-11 týdnů a římský 11-12 týdnů. Listový salát však můžete sklízet kdykoliv v průběhu jeho vývoje a tak již po 25 dnech můžete dostat slušné množství salátu.
Keříčkové fazole
Keříčkové fazole se častěji pěstují pro celé lusky než pro semena. Jejich velkou výhodou je, že nemají tuhá vlákna, takže je před konzumací nemusíte nijak zdlouhavě upravovat. Nejlepší podmínky mají hlavně na slunci, jinak jsou slabé a nekvetou. A i přesto, že mají keříčkové fazole nižší nároky na živiny než ty popínavé, na místě s chudou půdou od nich žádné zázraky nečekejte. Dalším nárokem je tedy kvalitně zpracovaná, kyprá, propustná zahradní zemina. Kromě kompostu můžete přidat také listovku (tj. zemina vzniklá rozkladem listí), která půdu rozvolní a pomůže v ní udržet potřebnou vláhu. Vítr jim nevadí, ale pokud jsou rostliny ustavičně vystaveny silnému průvanu, můžete podél nich natáhnout provázek, aby se pod tíhou zrajících plodů nevyvrátily.
Většina odrůd fazolí je připravena ke sklizni během 40 až 65 dnů od výsadby – nejčastěji kolem 50 dnů.
Hrášek
Chcete-li vysévat hrášek, postačí, když teplota stoupne nad 10°C. Začít s ním tedy můžete už přibližně od března. Nejlépe se však hrášku daří při teplotách mezi 13 a 18 °C. Pokud byste chtěli mít stále čerstvé lusky, můžete vysévat opakovaně po 2-3 týdnech. Je to rostlina tzv. třetí trati a vyžaduje nevyhnojenou půdu.
Hrách má krátkou vegetační dobu a sklízet ho můžete již po zhruba 9 – 12 týdnech. Přesná doba do sklizně závisí na odrůdě, kterou si vysadíte.
Odrůdy dle sklizně:
- velmi raný: 66 – 69 dní
- raný: 70 dní
- poloraný: 77 – 79 dní
- polopozdní: 80 dní
- pozdní: 87 dní
Přemýšlíte-li kam hrách vysadit, pak vězte, že nejlépe se mu daří ve společnosti okurek a salátu a také velmi dobře snáší mrkev i kmín. Naopak nejméně mu svědčí prostředí vyhnojené pro košťáloviny anebo přítomnost cibule, česneku, póru, brambor a rajčat. Pokud chcete hrášek vysadit na místě, kde jste předtím pěstovali fazole, vyčkejte alespoň 4 roky, až se půda „zotaví“. Kromě stejných nároků na půdu je mimo jiné napadán také stejnými škůdci a nemocemi.
K ochraně hrášku můžete preventivně poblíž záhonu zasadit saturejku, lichořeřišnici nebo šalvěj.
Jarní cibulka
Označit ji též můžete jako svazkovou, lahůdkovou či naťovou cibulku. Přestože jarní cibulka nepatří mezi rostliny s vysokými nároky, parné léto není tou nejlepší dobou pro její pěstování. O poznání lépe se jí bude dařit, jak její název napovídá, z jara. V období od února do května roste nejrychleji a také její nať je nejšťavnatější. Sklizně se touto dobou můžete dočkat i do dvou týdnů. To závisí na teplotě a stupni naklíčení.
Pokud si chcete prodloužit úrodu na celý rok, dejte ji na stinné místo a vydatně zalévejte. Vaše sklizeň bude připravena během 3-4 týdnů.
Baby mrkev
Pro pěstování je nutné vybrat odrůdy s krátkými kořeny, např. Amini, Mignon. Zvolit můžete i kulatokořenné Parmex či Rondo. Výhodou je, že je můžete pěstovat i v květináčích, okenních truhlících nebo v pěstebních pytlích.
Baby karotka vyniká svou velmi jemnou chutí a křehkou strukturou. Je vhodná i pro časnější sklizně menších a o to křehčích kořenů. Pěstování a nároky jsou stejné jako u klasické mrkve. Vyžaduje lehčí až střední, dostatečně hlubokou a dobře zpracovanou půdu. Drobnou mrkev můžete sklidit již po 30 dnech. Některé jiné odrůdy mohou růst 50 – 80 dní.
Okurka
Okurky nakládačky můžete pěstovat po zelenině kořenové, cibulové, listové, košťálové i po luskovinách, což z nich činí celkem univerzální plodinu. Nakládačky jsou, stejně jako všechny okurky, citlivé na chlad, což je teplota pod 10 °C. Vyhovují jim hluboké propustné půdy, bohaté na humus i živiny, slunečné stanoviště chráněné před větrem a naopak se jim nedaří v těžkých, studených a zamokřených půdách. Na stejné ploše je můžete pěstovat až 3 – 4 roky. Vhodná předplodina je např. řepa, jetelotravní směsky, hrách, pór, cibule a fazole. Naopak nevhodné jsou jahody či brambory. Vysévat můžete od druhé poloviny dubna až do začátku května, při setí by měla být půda teplá (alespoň 15 °C), to vám potom semena vyklíčí do deseti dnů. Stanoviště je dobré před výsadbou zapravit hnojem, případně proleženým kompostem do záhonu. Ten se nechá takto připravený ještě 2 až 3 týdny slehnout.
Okurky nakládačky můžete sklízet ve 2 až 3 týdenních intervalech a období sklizně trvá obvykle cca 3 – 6 týdnů. Délku ovlivňuje počasí, zdravotní stav porostu, postupný výsev a také zvolená odrůda. Sklizené okurky hned zpracujte, vydrží 2 – 3 dny než začnou vadnout a kazit se.
Cuketa
Cuketám vyhovují těžší, hlinité půdy a bude se jim dobře dařit na teplém chráněném místě. Ideální doba pro výsadbu cuket je v období mezi koncem dubna a v první polovinou května. I přesto, že není příliš citlivá na rozdíly mezi teplotami ve dne a v noci, nesnáší pokles teplot pod bod mrazu – před čímž ji můžete chránit netkanou textilií. Dlouhodobě chladnější počasí zpomaluje jejich růst.
Tip: Aby se půda před výsevem stačila dostatečně prohřát, můžete ji na 1 – 3 týdny zakrýt černou fólií.
Cukety plodí opakovaně, stačí sklízet plody pravidelně (ideálně plody do 20 cm) – ty pak znovu vykvetou a mohou plodit celou sezónu. Pokud necháte plody přerůst, pak tvorba semen cuketu vyčerpává a zaměstnává, a tak již nevytváří další plody. Rostlina je schopna vyživovat okolo tří plodů.
Tradiční a nejčastější jsou cukety s tmavě zelenými plody. U raných odrůd je vegetační doba okolo 40 dnů, u pozdních odrůd přibližně 70 dnů. Žluté cukety můžete sklízet po zhruba 60 dnech. Další odrůdou jsou pruhované cukety, které bývají většinou středně rané a ke sklizni připravené cca za 50 dnů.
V tomto článku jsme pro vás vybrali 10 nejrychleji rostoucích a plodících druhů zeleniny. Narazili jste při pěstování na zeleninu, která vám vyrostla až nečekaně rychle a nevešla se do našeho žebříčku? Podělte s námi o to v komentářích níže.
Můžete se také mrknout na jiné články z našeho blogu.
