Vybíráte zahradní skleník? Nejspíše chcete vědět, na co si dát při výběru pozor, aby vám skleník nějaký ten čas vydržel a hlavně abyste z něj měli kýžený užitek. Ať už jste začátečník, nebo zkušený zahrádkář, volbu zahradního skleníku je vždy potřeba důkladně promyslet. Existuje mnoho tvarů, velikostí a typů, které možnosti vaší volby výrazně rozšiřují, zároveň ji ovšem dělají i o trochu náročnější. Mezi nejprodávanější rozměr zahradních skleníků patří skleníky v délce a šířce 4 x 3 m. Velmi oblíbené jsou v poslední době i moderní zahradní skleníky.
Nemusíte se ovšem ničeho obávat, po přečtení tohoto článku se dozvíte odpověď na drtivou většinu otázek. Článek můžete pročíst celý, nebo si v rozcestníku vyberte téma, které vás zajímá. Případně se můžete podívat také na naše video.
Rozcestník:
- Kam a jak postavím skleník na zahradě?
- Jaký tvar skleníku si mám vybrat - obloukový nebo klasický hranatý?
- Je lepší polykarbonátový nebo skleněný skleník?
- Z jakého materiálu se konstrukce skleníku vyrábí?
- Jak ukotvím skleník, aby mi při prvním vichru neuletěl?
- Čím si mám skleník dovybavit?
- Jak a čím skleník smontuji?
- Namontujete mi skleník?
1. Kam a jak postavím skleník na zahradě?
Umístění a velikost skleníku často vychází z možností, které vám poskytuje vaše zahrada. S ohledem na zajištění vhodných podmínek pro pěstování je klíčovým faktorem dostatek světla. Pro zachycení největšího množství slunečních paprsků je vhodné nasměrovat skleník, konkrétně jeho nejdelší část, na jih. Zároveň je nutné, aby skleník nebo jeho část nebyly v žádném stínu a mohly tak přijímat sluneční svit po co nejdelší část dne. Stejná doporučení pro vás platí i v případě, že uvažujete o skleníku ke zdi, takzvané skleníkové přístavbě. V tomto případě navíc můžete využít i tepla sálajícího ze zdi domu.
Jéžovo tip: Řešíte, jestli musíte stavbu skleníku ohlašovat na úřadech? Aktuální podmínky dohledáte ve Stavebním zákoně, konkrétně v § 79. V současnosti platí, že nemusíte nahlašovat zimní zahrady a skleníky se zastavěnou plochou do 40 m2 a výškou do 5 metrů. Pamatujte ovšem, že v některých lokalitách může být výstavba skleníků omezena či zakázána obecní vyhláškou. Nejpřesnější informaci tedy získáte na místním stavebním úřadě.
2. Jaký tvar skleníku si mám vybrat – obloukový, nebo klasický hranatý?
Spolu s výběrem místa je nutné rozmyslet také tvar konstrukce skleníku. Mezi základní a zároveň nejčastěji využívané patří obloukové skleníky a hranaté skleníky se sedlovou střechou (jinak nazývané též jako áčkové či trojúhelníkové skleníky).
V současnosti se větší oblibě těší prvně zmiňované obloukové skleníky. Ty jsou díky aerodynamickému tvaru konstrukce až o 60 % odolnější. Povrch oblouku skleníku navíc tvoří celistvé pláty polykarbonátu (rozměr 6 x 2 m), což oceníte především při bouři a silném nárazovém větru. Nejeden pěstitel totiž musel po silném vichru shánět pro svůj hranatý skleník nové výplně. Riziko "odfouknutí" je u obloukových skleníků výrazně nižší.
Výhody áčkového typu naopak oceníte již při montáži. Skleník je často dodáván v jedné krabici a zmiňovanou výhodou je již nařezaná výplň skleníku. U obloukového skleníku si uživatel musí díly na čela skleníku vyřezat sám dle přiloženého řezového plánku. Tyto díly se vyřezávají z velkého plátu, je ovšem nutné podotknout, že mírně zručný stavitel skleníku si s vyřezáváním poradí bez problémů. K vyřezávání desek postačí klasický lámací nůž či pevné nůžky.
Na druhou stranu jednou z nejčastěji zmiňovaných nevýhod skleníků s áčkovou střechou je omezení výškového potenciálu rostliny – kvůli sklonu sedlové střechy. Proto je potřeba rozmyslet, co ve skleníku chcete pěstovat. U každého druhu rostliny je nutné mít na paměti její „ochranný prostor“ – ten potřebují mít jak nad/pod sebou, tak vedle sebe. Další možnou nevýhodou "áčkového" skleníku může být horší lom světla na jeho kolmých stěnách.
Vedle těchto dvou nejčastějších tvarů existují i další méně častá provedení, jako jsou skleníky ve tvaru písmene L, zahradní pavilony nebo viktoriánské skleníky. Ty se svým pravoúhlým zpracováním a vlastnostmi podobají skleníkům hranatým.
Co se týče výšky, ta se nejčastěji pohybuje okolo dvou metrů, což je kromě drtivé většiny rostlin dostačující i pro samotné pěstitele. Nezapomeňte, vždy je dobré mít nad hlavou rezervu, ušetříte si případné boule na hlavě a bolavý krk.
Jéžovo tip: Někteří výrobci vám doručí skleník s již předmontovanými čely, to vám při sestavování skleníku ušetří čas i starosti.
3. Je lepší polykarbonátový, nebo skleněný skleník?
Vámi zvolený tvar skleníku do značné míry ovlivňuje možnosti výběru výplně. Existují dvě varianty výplní skleníků – polykarbonát a sklo. U klasických hranatých skleníků můžete vybírat z obou variant prosklení. U skleníků obloukových pak vychází omezení ze samotného tvaru, kdy skleněné výplně nelze na rozdíl od polykarbonátových desek ohýbat do kulatého tvaru.
Pojďme si krátce představit samotný polykarbonát (značen zkratkou PC). Polykarbonát je organický materiál, který vzniká kombinací celulózy, uhlí, soli, zemního plynu a ropy. Nemusíte se ale bát, všechny dodávané desky z polykarbonátu jsou opatřeny certifikáty zdravotní nezávadnosti. K výhodám tohoto materiálu patří především jeho vysoká mechanická pevnost, a to při nízkých i vysokých teplotách (od -40 °C až do +135 °C).
K úspěšnému pěstování přispívá polykarbonát svými vynikajícími tepelně izolačními vlastnostmi, dobrou propustností světla a odolností proti povětrnostním vlivům. V neposlední řadě je potřeba zmínit také velmi nízkou hmotnost. Tu oceníte například při montáži. Naopak k nevýhodám lze zařadit poměrně velkou náchylnost na mechanické porušení (vrypy), které mohou nastat při neopatrném zacházení – třeba při stavbě skleníku. V současné době je již standardem, že dodávané polykarbonátové desky jsou opatřeny jednostranným UV filtrem.
Jéžovo tip: Polykarbonátové výplně je vhodné na jejich otevřených koncích uzavřít, aby nedocházelo k pronikání prachu a nečistot do komůrek, což bude mít dlouhodobý vliv na jejich čistotu a vzhled. K uzavření polykarbonátu můžete využít ventilační pásku, která propouští vlhkost směrem ven z dutinek, nebo silikon na plasty. Silikon dutinky uzavře neprodyšně a má velmi dlouhou životnost. Pro vnější údržbu polykarbonátu lze použít speciální čisticí prostředek či slabý mýdlový roztok a jemný hadřík.
Výplně na polykarbonátové zahradní skleníky jsou nejčastěji dostupné v tloušťkách 4 a 6 mm. Setkat se ale můžete i s ještě tlustším prosklením. S přibývající tloušťkou desek se zvyšuje i celková odolnost skleníku proti vlivům počasí. Zároveň dochází ke zvýšení tepelněizolačních vlastností. Pro příklad: 6mm polykarbonát izoluje přibližně o 20–30 % lépe než standardní 4mm polykarbonát. Samozřejmě, skleník s 6mm prosklením ovšem bývá i dražší, konkrétně cca o 20 %. Ne vždy je ovšem nutné sahat hlouběji do kapsy. Pokud nebydlíte na hřebenech hor či nepěstujete ve skleníku velmi náročné rostliny, je 4mm varianta zasklení často více než dostačující.
Vedle toho skleněné skleníky, které patřily dlouhá léta k české klasice, jsou nejčastěji dodávané ve 4mm variantě. K nevýhodám skla patří jeho horší tepelněizolační vlastnosti a větší náchylnost k poškození v důsledku krupobití či nárazu. Výrobci proto nabízejí také možnost kalení skla neboli zvýšení jeho odolnosti (až 5násobně), ovšem cena skleníku se v tomto případě téměř zdvojnásobí. V současné době se takřka výhradně k zasklívání skleníků používá rozptylové sklo. Mnohem lépe chrání rostliny před slunečními paprsky a na jaře se nemusí zastiňovat vápnem. Testování navíc prokázalo, že rozptylové sklo má prakticky stejnou propustnost světla jako sklo čiré a výborně se tak hodí k pěstování zeleniny.
Tak tedy skleněný nebo polykarbonátových skleník? Pokud se zaměříme na oblíbenost a množství prodaných skleníků, lze jednoznačně říci, že polykarbonátové výplně si nejen čeští zahrádkáři velmi oblíbili a tvoří více jak 90 % všech prodaných skleníků. Zbývající část tvoří zmíněné skleníky ze skla či plachtové skleníky a fóliovníky. Ty jsou ovšem velmi málo odolné a takřka každoroční výměna plachty v důsledku zimy a vichrů mnoho majitelů dlouhodobě přinutí k přechodu na polykarbonátový skleník či skleník ze skla.
4. Z jakého materiálu se konstrukce skleníku vyrábí?
Další rozhodování vás čeká při volbě materiálu konstrukce. K nejprodávanějším materiálům skleníkové konstrukce lze zařadit hliníkové a ocelové profily. Hliníkové profily vynikají především svojí lehkostí, snadnou péčí a snadnější manipulací při stavbě skleníku. Hliník se na vzduchu rychle pokryje tenkou vrstvičkou oxidu hlinitého, který pak chrání kov před další oxidací, korozí. Materiál si svou daň ovšem vybírá na malé stabilitě a odolnosti skleníku. Lehkou hliníkovou konstrukci je nutné velmi pečlivě připevnit na pevný základ. Uživatel si musí dávat také pozor na zhoršené povětrnostní podmínky, které mohou s vaším skleníkem doslova "zamávat".
Druhou zmiňovanou variantou jsou ocelové profily. Tyto profily jsou v převážné většině pozinkované, což přispívá k jejich odolnosti vůči korozi a přispívá k jejich dlouhověkosti. Ocelové pozinkované profily se vyrábějí nejčastěji v tloušťce 1 mm. Stejně jako u prosklení, i zde dochází ke zvyšování odolnosti a kvality skleníků. Na českém trhu je také možné sehnat skleníky s jeklovou (trubkovou) konstrukcí. Že jste tento pojem ještě neslyšeli? Jedná se o profily, které svým tvarem připomínají dutý a hranatý sloupek – podobný těm, které máte například u svého plotu. Oproti standardním profilům jsou výrazně odolnější.
V nabídce je možné se také setkat s barevnými konstrukcemi skleníků. Jedná se o klasický nátěr představených typů konstrukcí. Barevná úprava je další vrstvou, která přispívá k ochraně vašeho skleníku. Kvalitnější skleníky jsou pak barveny práškovým vypalovacím lakem, který je samozřejmě UV stabilizován a neztrácí tak svou kvalitu v důsledku slunečního svitu.
5. Jak ukotvím skleník, aby mi při prvním vichru neuletěl?
Jeden z nejčastějších dotazů zákazníků, se kterým jsme se v průběhu let setkali, se týká možností ukotvení skleníku. Opět existují dvě základní varianty, a to ukotvení do země, nebo na betonovou vyzdívku.
Ukotvením do země je myšleno zakopání či zavrtání skleníku, respektive jeho spodních částí do země. U obloukových skleníků je ukotvení do země realizováno pomocí zakopání tzv. přečuhujících obloukových profilů. K vyvrtání díry pomůže klasický ruční zemní vrták či lopata. Díry pak jednoduše zasypete zpět hlínou, případně můžete přidat písek a štěrk, které přispějí k větší stabilitě.
Hranaté skleníky ovšem žádné profily k zakopání ve své konstrukci nemají. Jejich kotvení probíhá pomocí přímo určených kotevních sad či zemních vrutů. Zároveň je součástí balení kovová základna, nebo si ji lze k těmto skleníkům dokoupit. Základna kromě zvýšení skleníku cca o 10 cm přispívá ke snazšímu ukotvení do země. U mnoha kotvicích sad do země je dokonce základna nezbytnou součástí pro správné ukotvení celého skleníku.
Druhou možností je upevnění skleníku na betonový základ. Ten je často vytvořen například ze ztraceného bednění. V případě obloukových skleníků je nutné přesahující profily uříznout klasickou úhlovou bruskou a následně připevnit základový profil pomocí tzv. úhelníkových profilů / vinglů (často nejsou součástí balení) k betonovému podkladu. U hranatého skleníku je situace o něco snazší. Skleník, ať už se základnou nebo bez, ukotvíte pomocí úhelníkových profilů a máte hotovo.
Jéžovo tip: V případě, že uvažujete o vytvoření betonového základu ještě před nákupem či sestavením samotného skleníku, velmi doporučujeme zjištění přesných rozměrů. Ty najdete nejčastěji v návodu na stavbu či vám je sdělí personál obchodu. Vytvořit betonové základy je nutné především v případě, kdy jste si zakoupili spolu se skleníkem také montáž a požadujete ukotvení skleníku na tento základ.
6. Čím si mám skleník dovybavit?
Pokud již máte vybraný svůj budoucí skleník, je nutné se zamyslet také nad jeho výbavou. Mezi nezbytné doplňky patří především střešní okna a poličky nebo substrát do skleníku.
I přesto, že řada obloukových skleníků je vybavena jedním nebo dvěma okny v čelech skleníku, je pro lepší ventilaci vhodné doplnit váš skleník také střešním oknem. Střešní okno můžete namontovat rovnou při stavbě skleníku, nicméně není problém ho kdykoliv přikoupit a namontovat i v průběhu následujících let. Zde si ovšem již při nákupu skleníku ověřte, zda se k danému modelu větrací okna prodávají. Existuje mnoho skleníků, které patří mezi nejprodávanější, ale možnost střešního okna nenabízejí. Jedná se například o oblíbené skleníky Kyklop či Econom.
Jéžovo tip: Ideální počet střešních oken není určen, ale z naší zkušenosti doporučujeme u skleníků do délky 4 metry 1 okno a následně s každými 2 metry další střešní okno.
Všechna střešní okna jsou manuální. To znamená, že jejich otevření a zavření je doslova ve vašich rukou. Především v době dovolených jste pak odkázáni na pomoc sousedů a známých. Řešením je pořízení automatického otvírače. Ten je vybaven pístem, který díky parafínové náplni reaguje na změny teplot a sám okno otevírá a zavírá. Otvírání lze nastavit v rozmezí teplot 16–25 °C. Při delším nepoužívání či při poklesu teplot pod 7 °C (především v zimním období) je vhodné demontovaný píst uchovat na suchém a teplém místě, aby nedošlo k poškození jeho funkčnosti.
Novinkou v nabídce jsou také otvírače na čelní dveře nebo okna skleníku. Ty fungují na stejném principu, jen mají upravenou konstrukci pro správné fungování a montáž ve vertikální poloze. Další novinkou je chytré vybavení skleníku, díky kterému může pěstovat zeleninu opravdu každý. Vytápění skleníku zase nabízí možnost celoročního pěstování.
V období velkého sucha, které trápí nejednoho zahrádkáře, je nutné promyslet také systémy zavlažování ve skleníku. Možnosti vycházejí z přístupu k vodnímu zdroji. Pokud raději zaléváte dešťovou vodou ze sudu, je pro vás vhodnou variantou kapénková závlaha, kterou můžete vybavit automatickým spínačem pro nastavení vlastních intervalů zavlažování. V případě, že chcete využívat vody z vodovodního řadu, ani to není žádnou překážkou, jen zvolte odpovídající druh zavlažovaní. To musí být konstruováno na velký tlak vody, který je vodovodním řadem vytvářen.
Dešťovou vodu pro zavlažování si můžete do svého skleníku nachytat sami. Pomůžou vám k tomu okapy na vašem skleníku. Ty je možné z důvodu konstrukce připevnit pouze na hranaté skleníky. Zjistěte si ovšem dopředu, zda je u vámi vybraného modelu okapový set součástí skleníku, či zda je nutné si ho dokoupit.
Dalším příslušenstvím, které vám zpříjemní práci a pobyt ve skleníku, jsou poličky, stolky, regály a také ruční zahradní nářadí. Zapomenout byste neměli ani na teploměry a vlhkoměry pro zajištění těch nejlepších podmínek. Bohaté příslušenství (např. LEGI) můžete vybírat i podle značky výrobce, kdy máte jistotu, že budou 100% kompatibilní s vaším skleníkem.
7. Jak a čím skleník smontuji?
Pokud máte skleník již objednaný nebo dokonce doma, je na čase ho namontovat. Pokud se do montáže pustíte sami, určitě si sežeňte na stavbu jednoho parťáka. Na samotnou stavbu obloukového skleníku doporučujeme vyhrazení alespoň 2 dnů. Stavba není nikterak technicky náročná, avšak vzhledem k robustnosti konstrukce, řezání polykarbonátu a především pak množství šroubů vyžaduje relativně více času. U hranatých skleníků je montáž trochu méně náročná, poněvadž výplně oken máte již předřezané. Zručnější jedinci zvládnou stavbu hranatého skleníku i během jednoho dne.
Jak postupovat při stavbě skleníku se vždy dozvíte z montážního návodu, ten je součástí každého balení skleníku. Až na výjimky se na montáž můžete začít připravovat již před doručením. V online podobě jej totiž naleznete v detailu produktu na stránkách.
Důležité je také, abyste k montáži měli veškeré potřebné vybavení. Máte vše, co bude potřeba? Podívejte se na seznam nářadí, které při montáži využijete a které se neztratí ani po montáži. K základní nezbytné výbavě patří určitě lámací nůž, aku vrtačka, kombinačky, schůdky a vodováha. Pokud kotvíte skleník do země, práci vám ulehčí lopatka a zemní vrták. Nezapomeňte také na své zdraví a vzhledem k ostrým profilům používejte ochranné pomůcky, především rukavice.
8. Namontujete mi skleník?
Pokud raději přenecháte stavbu skleníku na specialisty, můžete si ke skleníku přikoupit také montáž skleníku. Nutné je promyslet především ukotvení skleníku. Pokud budete skleník ukotvovat do země, je potřeba přikoupit požadované kotvicí sady a základnu skleníku. Pokud budete skleník připevňovat na betonový základ, musíte mít tento základ zhotovený ještě před příjezdem montážníků. Ověřte si také, co vše obsahuje cena za montáž. Zpoplatněny mohou být různé druhy ukotvování skleníku, instalace přídavných střešních oken či poliček. A kolik vás to vše bude stát? Počítejte s tím, že vás montáž vyjde cca na 50–75 % ceny skleníku.
Výběr skleníku není žádnou vědou, nicméně je vhodné si před jeho nákupem dobře rozmyslet vše výše uvedené. Jak jste sami zjistili, možností je opravdu velká spousta a není možné vybrat jeden nebo dva nejlepší skleníky. Pokud byste měli další dotazy, určitě se na nás neváhejte obrátit pomocí kontaktů – jsme připraveni vám s výběrem skleníku odborně a přátelsky pomoci.
Skleníky a jejich příslušenství na jednom místě
