Únor je sice ještě chladným zimním měsícem, ale sluneční paprsky nám již s větší pravidelností a silou zpříjemňují dny. To způsobuje, že se zahrada velmi pomalu začíná probouzet ze zimního spánku, a proto byste se měli na příchod jara připravit.
Ovocná zahrada
V únoru jsou práce podobné jako v lednu a vše závisí na rozmarech počasí. I když tomu ještě v únoru nemusí být tak často, využijte příznivé počasí k prořezu stromů – na silnější větve můžete použít hrubou pilku a řez provést o něco výše než je zapotřebí, až poté použít jemnější pilku, kterou opracujete zbytek, a rány poté zatřete štěpařským voskem. Pokud nemrzne, můžete prořezat nebo prostříhat i rybíz a angrešt. Do konce února je totiž nejvyšší čas na průklest keřů a stromků bobulovin, především dvou výše uvedených. Vhodným střihem můžete zlepšit a zkvalitnit jejich růst i plodnost.
U angreštů jsou nejplodnější mladé větve (dvouleté až pětileté). Vyřezávejte celé přestárlé výhony a dbejte na to, aby koruny byly dostatečně provzdušněné. U angreštu zkracujte ostatní výhony na 3–4 pupeny tak, aby na konci zůstal vždy pupen, který směřuje ven. Řez určitě neprovádějte, pokud mrzne. Jelikož rybíz plodí na jednoletém dřevě, jsou jeho pravidelné prořezy velmi důležité.
Mezi další práce, které můžete provádět, patří zkracování výhonů stromků vysazených na podzim, a to až o dvě třetiny. Pokud je půda dostatečně proschlá, můžete dokonce začít s vysazováním stromků či keřů, kdy na dno předem připravené jámy dejte cca 10 cm vysokou vrstvu dobře proleželého kompostu (nikdy ne hnůj!). Můžete opět zkontrolovat kmeny stromů, které je v tuto dobu potřeba chránit pletivem proti okusu zvěří. Pokud se tak náhodou stalo, měli byste ostrým nožem kůru zarovnat a okus zatřít štěpařským voskem. Další možností je, že na ránu přiložíte jílovitou kaši z kravince a zabalíte ji jutou nebo jinou tkaninou.
Pokud nemrzne, můžete provést postřik na kmeny a silné větve stromů, kde je zpravidla nejvíce larev škůdců. A v případě, že se vám na zahradě množí mšice, můžete postříkat také letorosty, kde mají mšice nejvíce vajíček. Z kmenů a silných větví stromů odstraňte starou borku, kde se také nachází larvy škůdců a výtrusy hub. Abyste předešli jejich rozšíření, borku ihned spalte.
Kmeny stromů můžete také chránit stínícími deskami nebo nátěrem, což zabrání popraskání při extrémních výkyvech teplot.
Meruňky, třešně a višně můžeme začít koncem měsíce roubovat. Po sněhové pokrývce můžete rozhodit komplexní hnojivo nebo kompost, protože s vodou z tajícího sněhu jejich živiny proniknou do půdy. Kontrolujte stav uloženého ovoce – zkažené či kazící se odstraňte.
Zeleninová zahrada
V měsíci únoru byste měli převrstvit kompost založený v loňském roce tak, aby na dně byla vrstva hrubšího materiálu, nad ním samotný kompost a nahoře opět hrubší materiál. To vše můžete poté prolít močůvkou a za 4–5 měsíců ho již budete moci využívat na zahradě.
Můžete sklízet ozimou cibuli a cibuli sečku, růžičkovou kapustu, špenát a listy kadeřávku. Pokud nemrzne a podmínky jsou příznivé, můžete ještě v teplejších oblastech vysévat špenát, mrkev, jarní cibulku a ředkvičky, které můžete překrýt netkanou textilií, abyste je ochránili před mrazy. Dále raný či hlávkový salát, letní pór, ranou košťálovou zeleninu, rajčata, bazalku a majoránku. Vysévat můžete i semínka celeru bulvového i řapíkatého, kedluben, květák, skleníkové okurky, některé druhy paprik i zelí. Můžete přesazovat pařeništní salát a květák.
A co se brambor týče, ty již můžete připravovat na ranou výsadbu. Nesmíte je zapomenout pohnojit společně s košťálovou a plodovou zeleninu. Co hnojit naopak nesmíte, jsou saláty, cibulová, listová a kořenová zelenina, jelikož by u nich čerstvé hnojení podpořilo hnilobu a kořenové škůdce. Pokud je příznivé počasí, můžete připravit záhony pro výsev cibule a kořenové zeleniny. Pokud jsou v tomto měsíci holomrazy, musíte ochránit salát, který jste vysadili na podzim, tak, že ho překryjete chvojím, případně slamnatým hnojem, stejně jako záhon se špenátem.
Dále můžete do nádob přepichovat semenáčky různých druhů zeleniny, zrýt půdu v záhonech a pohnojit je, případně povápnit páleným vápnem. Na záhony můžete rozvážet kompost, a pokud je zrovna teplejší počasí, můžete ho rozhodit a mělce zrýt. Takto kompostovaná zem je mnohem lepší než chlévský hnůj. Můžete také opravit pařeništní okna a rámy a začít se samotným zakládáním pařenišť. Až proschne zem, můžete začít se setím zeleninových semen, jelikož v únoru je ideální čas na první výsevy pro předpěstování sazeniček (například lilku, raného salátu, celeru, paprik a brokolice).
Pro časnou sklizeň můžete také začít s předpěstováním cibule a petrželky. Jako izolace vám postačí bublinková fólie či bílá netkaná textilie. V teplejších oblastech můžete již koncem měsíce nechat naklíčit rané brambory pro jarní výsadbu. Položte je do vzdušných bedýnek nebo lísek tak, aby nahoru směřovalo co nejvíce oček a umístěte je na světlé místo, kde se teplota pohybuje mezi 10–15 °C.
Okrasná zahrada
Pokud nemrzne, můžete vyhrabat koncem měsíce trávník a pak jej pohnojit prosátým kompostem a zředěnou močůvkou. Můžete začít s průklestem a zmlazováním okrasných dřevin. Od konce měsíce až do začátku března můžete předpěstovávat sazenice dosen, lobelky, hledíku, plamenky, ale i petúnie – všechny vyžadují delší dobu vývoje. Tyto termíny platí převážně pro střední polohy, v teplejších oblastech můžete provádět tyto jarní práce o 1–2 týdny dříve. A to samé platí i naopak – v chladnějších polohách začínejte jarní práce o 1–2 týdny později.
Na zahradě vám pomalu začnou vykvétat některé okrasné trvalky, dřeviny, cibulnaté a hlíznaté květiny. Nejdříve vykvetou cibuloviny (například sněženky, krokusy), které kvetou v teplejších oblastech koncem února. Dále ladoňky nebo puškinie, kterým je nejlépe na slunném, vlhkém a dostatečně živeném místě.
Pravidelně byste měli kontrolovat dvouletky, které jste nechali přezimovat pod vrstvou chvojí. Je lepší občas tuto vrstvu odstranit a rostliny provětrat. Koncem měsíce pak můžete odkrýt trvalky, odstranit všechny jejich nadzemní části a pohnojit je. U uskladněných cibulovin stále pravidelně kontrolujte jejich stav, stejně jako u balkonových rostlin, které přezimováváte v chladu.
Stále není dobré vstupovat na zmrzlý trávník, abyste ho nepoškodili, a pokud už v teplejších oblastech půda rozmrzne, můžete přidat lehký kompost nebo založit nový trávník. Do skleníků nebo v teplejších oblastech můžete osázet truhlíky, vysévat letničky vhodné pro pozdější výsadbu i trvalky, které musí v zimě přemrznout. Těsně nad zemí můžete seříznout okrasné keře a u těch, které kvetou zjara, odstraňte suché nebo poškozené větve. Pokud máte na zahradě nemocné nebo odumřelé dřeviny, odstraňte je již s kořeny.
Můžete zkontrolovat postřikovače a postřiky, které budete potřebovat na předjarní postřik stromů a keřů měďnatými přípravky, kdy ho aplikujete těsně před jejich řasením. Nejdůležitější je načasování postřiku, pokud chcete ochránit broskvoně proti kadeřavosti. Tato choroba se začíná rozvíjet v době, kdy součet hodin, kdy bylo tepleji než 7 °C, je od začátku ledna vyšší než 100 hodin. Z tohoto důvodu je důležité, abyste sledovali vývoj počasí a postřik tak mohli provést v optimální dobu. Pomoci vám při tomto může i líska nebo angrešt. Někteří zahrádkáři je používají jako pomůcku a s postřikem začnou, až začne angrešt rašit nebo líska kvést. Můžete se tím tedy inspirovat i vy.
Příprava pařeniště a časný výsev
Pokud plánujete využít pařeniště k rychlení a časnému pěstování rostlin, je právě v únoru ideální doba na jeho přípravu. Rychlení a předpěstování probíhá v tzv. "teplém" pařeništi, kdy se ze zapraveného koňského nebo kravského hnoje, díky působení termofilních organismů a přirozenému rozkladu hmoty, uvolňuje potřebné teplo.
Právě teplota je velice důležitá pro vysetá semena, která začínají klíčit až kolem 20°C. Stejně tak již vyklíčené rostlinky, potřebují dostatek tepla a světla pro optimální vývoj. Sadba z pařeniště se i snadněji přesouvá na již připravený záhon nebo do skleníku. Rostliny mají dostatečně vyzrálá pletiva a jsou zvyklé na nižší teploty.
Jak založit "teplé" pařeniště?
Jak již bylo zmíněno výše, teplo v pařeništi zajišťuje koňský nebo kravský hnůj. V případě, že chcete použít čerstvý hnůj (neboli mrvu) je lepší založit pařeniště již na podzim. Pokud ale máte hnůj již vyzrálý, můžete začít s přípravou v únoru. Hloubka výkopu by měla být alespoň 50–70 cm, kdy do spodní části dáte vrstvu hnoje tak, aby na hnůj mohla přijít ještě vrstva kompostované zeminy ve výšce cca 20 cm. Počítejte i se samotnou výškou pařeniště, aby se rostliny nedotýkaly vrchní části.
Při rozkladu hnoje se zmenšuje jeho objem a vrchní vrstva kompostu si tzv. sedá a je potřeba ji po čase doplnit do původní výšky.
Ve slunečné dny kontrolujte teplotu pařeniště, která se i přes chladné venkovní teploty může pohybovat kolem 30°C a je potřeba pařeniště opatrně vyvětrat. Nezapomeňte pařeniště pravidelně zalévat, protože stejně jako u skleníku se voda jinak, než zálivkou k rostlinám nedostane.
Jak založit "studené" pařeniště?
Pařeniště, které je vyhříváno jen slunečním svitem, se nazývá „studené“. Teplotu zde zajištuje jen slunce a okolní teplota vzduchu, proto se nehodí k rychlení sadby, ale používá se již pro samotné pěstování ranné zeleniny ze semen nebo sazenic salátu. Hloubka výkopu je 20–25 cm a celou plochu vyplňte kvalitním kompostem. I ve studeném pařeništi je potřeba hlídat teplotu a zajistit přiměřené větrání větraní.
Únor, poslední zimní měsíc, je na zahradě především ve znamení prořezávání, už se ale pomalu začíná hlásit o slovo vysazování a hnojení. Od března až do konce léta bude práce na zahradě jen přibývat. Zahradničení je zkrátka celoroční úděl.
My se na vás budeme těšit v dalším díle a vy si mezitím můžete zkrátit delší chvíle čtením našich dalších příspěvků na Jéžovo blogu.
