Opustilo nás babí léto a přichází listopad - měsíc, který mnozí považují za nejlepší část roku díky jeho kouzlu, kdy se celá krajina barví do nádherných barev. I přes barevné okouzlení je v listopadu na zahradě stále spousta práce a to, co jste nestihli v říjnu, je nejvyšší čas udělat právě nyní. Zároveň je nejlepší doba pro vytvoření kompostu, do kterého patří zbytky okrasných rostlin, zeleniny a ovoce, spadané listí, větvičky i poslední posekaná tráva.
Ovocná zahrada
Nejspíš poslední plody, které můžete sklidit, jsou pozdní druhy jabloní, švestek nebo kdouloní. Pokud přešly mrazem, nechte je jeden nebo dva dny v suchu a chladu, aby oschly, a až pak je můžete skladovat (uložit do sklepa). Ostatní opadané, shnilé a zaschlé plody z korun stromů odstraňujte a likvidujte. To samé platí i pro již skladované ovoce - to je zapotřebí pravidelně kontrolovat a nahnilé plody likvidovat, aby vám nenakazily celou úrodu.
Dále můžete sklízet jeřabiny, mišpule a šípky velkokvětých růží, a pokud jsou přešlé mrazem, jsou nejchutnější.
Jéžovo tip: Pokud jste minulý měsíc nestihli chránit kmeny ovocných stromů proti okusu zvěří, můžete ochranné pletivo nainstalovat ještě teď.
V listopadu je správný čas na pohnojení keřů i stromů drobného ovoce – nejvíce zejména rybíz, angrešt, o něco méně stačí malinám a ostružinám a dostatečně i jahodníky a vinnou révu. Abyste namrzání jahodníků předešli, přihrňte před příchodem mrazů krčky rostlin zeminou či kompostem. Rostliny můžete překrýt chvojím nebo přes celý záhon natáhnout netkanou bílou textilii. Převislé jahody přesaďte z květináčů na záhony a ošetřete je podobně jako ostatní jahody. U stromů s nízkými kmínky postačí, pokud půdu prokypříte.
Pokud jsou příhodné podmínky, můžete až do poloviny měsíce vysazovat ovocné dřeviny, a pokud se nacházíte v teplejších oblastech, pak i vinnou révu. Některé z nich zkracujte řezem (například rybíz) a všem ovocným dřevinám odstraňte kořenové odnože. Dále je vhodná doba pro přesazování jádrovin a peckovin.
V listopadu ještě musíte ovocnou část vápnit – nejvíce vápníku potřebují peckoviny. Důležitá je ještě důkladná zálivka všech stromů a keřů, kterou zvýšíte odolnost proti mrazům, zejména při sušším podzimu.
Zmlazení starých jabloní a hrušní je možné, pokud stárnutí nepokročilo moc daleko. Jabloně zpravidla snesou zmlazování do 40 let a hrušně do 50 let. Při zmlazení se provádí silnější hluboký řez koruny, a to především vrchních a vnějších partií. Pozdní podzimní řez povzbuzuje stromky k silné obnově výhonů a pak se zmlazením můžete počkat až na únor, aby narostlo nové dřevo, které bude plodit. Čím bujněji strom roste, tím je vhodnější řezat později.
Upozorňujeme: Příliš staré stromy mají křehké a lámavé větve a v takovém případě nemusí být zmlazení výhodné. Pokud se však jedná o nějakou starší chutnou odrůdu, pak můžete situaci řešit naroubováním. Zmlazení je proces nevratný. Dřív, než se pro něj rozhodnete, je důležité zvážit další přínosy stromu (stín, zvyk - součást zahrady)
Zeleninová zahrada
Začátek listopadu je ideální čas pro výsadbu zimní cibule či dokonce jarního zelí. Vysévat můžete také mrkev a petržel, které vyrostou zjara.
Konec listopadu až začátek prosince je ideální pro výsadbu česneku, avšak dočtete se i začátkem listopadu či časně zjara. To z toho důvodu, že by se stroužky neměly sázet dřív, než se teplota půdy ustálí pod 9 °C. Tím předejdete napadení nebezpečnou houbovou chorobou, která způsobuje jeho hnilobu, a jelikož proti této chorobě neexistuje žádné mořidlo, je pozdní výsadba česneku jedinou účinnou ochranou. Česnek také nesázejte na stejné místo, kde rostl i minulou sezónu. Také nesmí být na místě po cibuli nebo póru.
Pokud na záhonech ještě máte, můžete sklízet brambory, zelí, pórek, kadeřávek, endivii, topinambur, vodnici či růžičkovou kapustu. Čínské zelí teploty pod nulou neohrozí, a tak ho můžete ještě ponechat v záhonech. V zemině můžete ponechat i ozimé druhy česneku, cibule, salátu a špenátu, které je však lepší chránit netkanou textilií proti nízkým teplotám. Pokud máte na zahradě pařeniště, můžete ho využít pro pekingské zelí, kedlubny či hlávkovou kapustu i s kořenovými baly. Sklízejte poslední kořenovou zeleninu, kterou uskladněte ideálně do bedýnek s pískem na místě, které nepromrzá.
Záhony čistěte od rostlinných zbytků, ryjte, hnojte a podle potřeby zlepšujte zeminu. Do těžších půd přidávejte písek, kompost či rašelinu. Do lehké naopak těžkou půdu či humózní organickou hmotu.
Okrasná zahrada
V tomto měsíci se s květy na vaší zahradě setkáte už jen příležitostně, konkrétně když vykvetou nejpozdnější chryzantémy, vřesy nebo pozdní šafrány. Vaši zahradu ale jistě dostatečně ozdobí barevné listí na stromech – javory, třešně a jeřáby červenou a žlutou pak habry, modříny a lípy. Vřesy před zimou dostatečně zalijte a za prvních mrazíků ochraňte netkanou textilií.
Okrasné trávy nestříhejte, ale svažte je, aby nevymrzla báze rostliny. Do jejího středu můžete dát třeba slámu. Ty ostřiháte až na jaře, jednak budou během zimy zdobit zahradu a zároveň jim do trsů nebude zatékat. Pampová tráva je citlivější a kromě mrazů ji poškozuje i zimní vláha, proto musíte rostliny seříznout, zasypat listím či slámou a zakrýt fólií, kterou zatížíte například kameny.
Jehličnatým živým plotům můžete dodávat tvar, a pokud chcete založit nový, můžete ještě hustou výsadbou drobných dřevin. Střih by měl být pozvolný, v koruně plotu užší, směrem ke kořenům rozšiřující se.
Choulostivější rostliny na skalce chraňte proti mrazu chvojím nebo vrstvou listí. Chránit chvojím nebo listím proti zimním mrazům byste měli záhony s trvalkami, nově vysazenými cibulovinami, hajními bylinami a dřevinami. Dále můžete chránit také skalku, ale to není v našich podmínkách nutné. Rostliny, kterým vadí zimní vlhko (například skalničky), můžete překrýt stříškou ze skla či plastu. Dvouletky na záhonech přikryjte netkanou textilií, trvalky a okrasné dřeviny okopejte a pohnojte. Ořežte veškeré stonky trvalek, a pokud jsou zdravé a bez semene, můžete je použít k zimnímu přikrytí, v opačném případě je spalte a jejich popel můžete použít do kompostu. Po prvních mrazech můžete překrýt choulostivé skalničky chvojím nebo suchým listím.
Begonie, kterým v této době odumírá nať, musíte vyjmout z půdy, hlízy očistit a osušit. Můžete je uložit třeba do suché rašeliny, pilin apod., avšak materiál nesmíte nechat zcela přeschlý. Fuchsie uložte před mrazem na dobře větrané, bezmrazé místo. Pozor na vyšší vlhkost vzduchu, která by mohla podporovat rozvoj plísní. Zdravé a otužilé fuchsie vydrží během zimy teploty klesající téměř k nule, optimální teploty jsou však kolem 5–10 °C.
Růže zazimujte nejpozději do konce listopadu, i když snesou velký mráz, je důležité ochránit jejich nejcitlivější bod - místo štěpování. Nejprve ostříhejte odkvetlé květy a šípky, stonky zkraťte přibližně na polovinu a ze záhonu odstraňte spadané zbytky listí. A to především, pokud byly listy napadené některou chorobou. V případě, že jste používali mulčovací kůru, odhrňte i tu. K tradičním způsobům ochrany růží patří přihrnutí zeminy a zakrytí chvojím. Zeminu navršte přibližně do výše 15–20 cm tak, aby zakryla první očka, a pokud nemáte dostatek zeminy, můžete použít kompost. Vzácné choulostivější růže můžete zakrýt prodyšnou geotextilií.
Podobný postup platí i pro stromkové růže - pokud se dají ohnout, odvažte je od kůlu a opatrně přikloňte, korunu přiháčkujte k zemi a přihoďte zeminou tak, aby na základně koruny a v místě štěpování byla vrstva vysoká nejméně 10 cm. A pokud chcete růže ochránit i před silným zimním slunečním zářením, můžete ohrožená místa překrýt chvojím.
Pro venkovní hortenzie nejsou naše zimy ideální, a proto je důležité je chránit před mrazem tím, že je do výšky cca 40 cm zasypete listím. Nestačí listí pouze nahrnout okolo, ale celý keř jím prosypat.
Jéžovo tip: Pro tento účel je ideální bukové listí, které nesaje tolik vlhkost a tím pádem nezahnívá. To vše pak ještě překryjte chvojím.
Důležité je pravidelně uklízet opadané plody a listí z trávníku, který by jinak mohl zažloutnout, nebo by ho v horším případě mohla zasáhnout sněžná plíseň či jiné choroby způsobené opadanými plody. Listy můžete buď dát na kompost, nebo využít k ochraně choulostivých rostlin. Trávník můžete nyní naposledy posekat, na zimu by měl mít výšku cca 4–5 cm.
A co dál?
Můžete udělat celkovou revizi skleníků a fóliovníků. Zkontrolujte tabulky skla a jejich upevnění, vyčistěte je. Vyčistění si případně zaslouží i polykarbonát nebo fólie. Nezapomeňte zkontrolovat zateplení.
Musíte vypustit vodu z hadic a zavlažovacích systémů a hadice poté uložit. Vyprázdnit a uložit můžete také sudy a další nádoby. Předejdete tak jejich poškození.
Jéžovo tip: V případě, že sudy nebo barely vyprázdnit nelze, ponořte do sudů polouzavřené pet lahve. Lahve zatěžkejte tak, aby byly z větší části pod hladinou (např. pískem). Až se bude led v sudu vlivem mrazu rozpínat, bude se rozpínat do těchto improvizovaných vzduchových kapes a povrch sudu zůstane neporušen.
Nesmíte zapomenout ani na nářadí a techniku. Nářadí očistěte, a pokud je potřeba i opravte a následně uložte. Motorové pily, křovinořezy a další dvoutaktní stroje uložte bez paliva. Čtyřtaktům uskladnění s benzinem nevadí. Všechny stroje důkladně očistěte, nože a nůžky naostřete, a pokud vám nářadí zrezavělo, očistěte ho smirkovým papírem nebo drátěným kartáčkem.
Počátkem listopadu můžete také začít i se zimním přikrmováním ptactva. Nejdříve v menších dávkách a pravidelně a poté, až přijdou mrazy či napadá sníh, můžete dávky zvyšovat dle potřeby. Takto můžete pokračovat až do konce března. Důležité je příkrm kontrolovat, aby se případně nekazil. Nikdy na krmítko nedávejte těstoviny, slané, kořeněné a uzené výrobky či přepálený lůj.
Jak můžete sami vidět, práce na zahradě je celoroční úděl a nekončí s nadcházející zimou. My se na vás budeme těšit v dalším prosincovém dílu a vy si mezitím můžete zkrátit delší chvíle čtením našich dalších příspěvků na blogu.
