Na začátku sezóny se bojíte, abyste měli všeho dost, a na konci pak už samým úspěchem z pěstování nevíte, jak všechnu tu úrodu spotřebovat. Pravděpodobně ani letos na tom nejste jinak, že?
Některé plodiny lze bez dodatečného zpracování a upravení skladovat "na horší časy" jen těžko, naštěstí však známe i takové, které nám vydrží správně uschované poměrně dlouho. Jenže jak plodiny správně uskladnit? To je přesně to, oč v dnešním článku běží.
Cibule a česnek
Pokud chcete, aby vám uskladněná cibule nebo česnek vydržely co nejdelší dobu, je nutné zbavit je špinavých slupek a kořínků a pořádně je vysušit. Důležité je, aby v místnosti, kde plodiny skladujete, bylo především sucho a teplota se pohybovala nejvýše do 10 °C. Dost záleží také na tom, aby cibule ležela pouze v jedné vrstvě. Potřebuje totiž dostatek vzduchu, jinak má tendenci začít hnít.
Jéžovo tip: Skvělým způsobem, jak cibuli pořádně vysušit, je zavěsit ji i s natěmi v trsech na kryté místo, kde bude mít možnost dostatečně dlouhou dobu vysychat. Takto je můžete skladovat i později, jen myslete na to, že v období mrazů už musí být přesunuté do teplejšího prostředí.
Cukety
Možná už jich máte na začátku září plné zuby, protože jste se je snažili po celé prázdniny nacpat snad do všech jídel (ať už slaných, nebo sladkých) ve vašem jídelníčku. Ale vyhodit je? To by byl přece hřích. Dejte jim šanci, uskladněte je na horší časy - věřte, že budete později rádi, že jste nás poslechli.
Pro uskladnění cuket volte ideálně takové místo, které je dobře větrané, chladné a teploty se pohybují nad 10 °C - ideální je tedy suchý sklep. Uchovávejte jen ty plody, které jsou absolutně nepoškozené, a před uskladněním je ani nemyjte, ať nezvýšíte riziko výskytu plísně.
Dýně
Při skladování dýní platí vesměs podobná pravidla, jako u cuket. Je potřeba skladovat je na dobře větraném a suchém místě (stejně jako cukety totiž nesnáší vlhkost), při teplotách kolem 10-15 °C. Ještě před umístěním na toto místo se doporučuje nechat dýně pár dní dosušit, například v interiéru poblíž kamen.
Abyste byli při skladování dýní úspěšní, vyplatí se sklízet plody ještě před prvními mrazíky - přemrznuté plody jsou de facto poškozené a nemá tedy smysl je skladovat. Zároveň uskladňujte pouze plody se stopkou a ty naplno zralé.
Jéžovo tip: Nejste si jistí, zda už jsou vaše dýně zralé? Můžete to jednoduše poznat podle několika znaků - zralé dýně jsou totiž matné a jejich stopky jsou zaschlé (zdřevnatělé/zkorkovatělé).
Mrkev
Při skladování nejen mrkve, ale také další kořenové zeleniny (petržele, červené řepy, celeru a další) se vám bude skvěle hodit písek. Nevěříte? Do písku se totiž vyplatí zasypat tyto plodiny, aby vám vydržely v čerstvém stavu po celou zimu. Ale začněme hezky od začátku...
Pro skladování kořenové zeleniny je opět potřeba vybírat jen nepoškozené kousky - dejte si tedy velký pozor při sklizni, ať plodinám zbytečně neublížíte. Zkuste použít rycí vidle, které vám sklizeň ulehčí a zároveň jsou poměrně šetrným nástrojem (co se týká potenciálního poškození plodin).
Po vybrání ze země odřežte nať (nesnažte se nať ukroutit nebo utrhnout, hrozí poškození zeleniny), připravte si bednu a písek a vytvářejte jednotlivé vrstvy zeleniny a písku - záleží pouze na vás, zda bude zelenina uskladněna naležato nebo nastojato. Dejte pozor, aby se jednotlivé kousky zeleniny vzájemně nedotýkaly a aby ani kousek mrkve nekoukal z písku ven (aby nebyl na vzduchu).
Optimální místo pro uskladnění celé bedny je pak opět jakékoliv temné a chladné místo, kde však nehrozí promrznutí zeleniny.
Uskladnění zeleniny v pařeništi nebo skleníku
Využití pařeniště nekončí s pěstební sezónou, ale dá se využít i k uskladnění zeleniny přes zimní měsíce.
Jakmile odstraníte zbytky rostlin z pařeniště, je potřeba provézt dezinfekci půdy, o jejímž postupu se dočtete v našem článku. K dezinfekci v pařeništi můžete použít sirné knoty, které jsou pro menší prostory vhodnější než sirné svíce. Po dezinfekci je půda zbavena všech hnilobných zárodků a můžeme zde uskladnit např. kořenovou (mrkev, celer, petržel) a košťálovou (zelí, kapusta, brokolice, květák) zeleninu.
Zeleninu očistěte a vyřaďte poškozené kusy, které by mohli brzy podlehnout rozkladu a znehodnotit ostatní zeleninu. Kořenovou zeleninu ze 3/4 zapíchněte do půdy, košťálovou zeleninu sklízejte ideálně i s kořenovým balem a založte ji do půdy a zakryjte netkanou textilií. Jakmile se venkovní teplota přiblíží 0°C je potřeba přidat další izolační vrstvu, jako je listí nebo vrstva slámy.
Stejný postup je i v případě skleníku, kam se jen přidává větší množství izolační vrstvy. Tuto izolační vrstvu můžete po konzumaci uskladněné zeleniny použít jako spodní vrstvu pro vyvýšené záhony (postup najdete v našem článku) nebo ji použít při kompostování. Díky recyklaci vše využitelné obohatí půdu pro další pěstební sezónu.
Jéžovo tip na závěr: Ať už skladujete cokoliv - cibuli, mrkev nebo třeba dýně - uskladněné plodiny pravidelně kontrolujte. V počátku jeden nahnilý kousek může způsobit zmaření celého zbytku vaší úrody. A to by byla velká škoda.
