Co bychom to byli za Zahradu Ježek, kdybychom nenapsali žádný článek o ježcích. Zvlášť nyní, v období podzimu a počínající zimy, kdy teplota klesá pod nulu a pro dupající obyvatele vaší zahrádky může být stále těžší na ní přebývat. V předchozím článku jsme zmínili pár tipů na přikrmování ptáků, dnes si povíme něco o tom, jak se přes zimu postarat o ježka. Zatímco dospělí ježci si se zimou většinou dokážou poradit, mláďata mohou být během podzimu a zimy na vaši pomoc přímo odkázáni. Jak poznat ježka, který potřebuje pomoc, a jak se o něj správně postarat? To se dozvíte v tomto článku.
Našli jste malé ježčí mládě?
Pokud jste na vaší zahradě našli jedno či více mláďat ježka, která váží cca 30 – 50 g, je nutné se o něj okamžitě postarat. Než ovšem začnete jednat, musíte si být opravdu jisti, že jsou mláďata osiřelá! Ježčí samice se může vydat hledat potravu a vzdálit se od nich tak i na delší dobu. Z tohoto důvodu je důležité počkat minimálně 3 hodiny, než je odeberete. Pokud jsou však již rozlezlá mimo hnízdo a prochladlá, velmi pravděpodobně to sirotci budou.
Na druhou stranu - pokud jste nalezli raněnou kojící samici, je nutné ji po ošetření vrátit na stejné místo nejpozději do 24 h, aby nestrádala její mláďata. Další postup naleznete níže.
Našli jste dospělého jedince?
Pokud jste našli dospělého ježka, s čím byste měli začít, je kontrola jeho zdravotního stavu – zda nemá nějaká poranění a také kolik váží. Ideální váha se pohybuje mezi 600-700 gramů, což je ježek velký minimálně 15 cm. Jelikož ježek během zimního spánku spotřebuje až třetinu své váhy, tak by menším jedincům nemusely vystačit tukové zásoby. Mohly by vám pomoci následující orientační hodnoty: v první polovině října by měl ježek vážit alespoň 200 g (alespoň 10 cm), v druhé polovině října alespoň 350 g (10 - 15 cm), začátkem listopadu minimálně 500 g (více než 15 cm) a koncem alespoň 600 g. To vyobrazeno na následujících fotografiích ze stránek zvirevnouzi.cz.
Vedle váhy a možných poranění je třeba všímat si také jeho chování. Pokud je ježek zdravý, tak se v neznámém prostředí zavine. Zdravý ježek má také lesklé a nezapadlé oči, vlhký čumák a ihned reagující tonus bodlin (při dotyku se naježí).
Zraněný či nemocný ježek se obtížně pohybuje a nemá žádné obranné reakce - při dotyku nenaježí bodliny (snížený tonus bodlin) nebo se nezavine. Může mít zapadlé oči, hnisavý výtok v okolí nosu a kašel. Otevřené rány může mít zanešené mušími vajíčky či larvami nebo může mít jiné roztoče, blech či klíšťata. Pokud po povytažení kůže za bodliny, přetrvává kožní řasa, je dehydratovaný.
Dalším faktorem může být i počasí či region, ve kterém ježka najdete. Při chladnějším a deštivém počasí můžete vzít do péče i ježky těžší než je uvedeno v orientačních hodnotách. A pokud se nacházíte ve vyšších polohách, ježek začne hibernovat dříve, než ten v nižších oblastech.
Při prohlídce ježka, doporučujeme vyvarovat se hlasitějších zvuků, ježci jsou na ně totiž velmi citliví. Pokud zdravotní stav ježka vyžaduje důkladné vyšetření, doporučujeme navštívit veterinárního lékaře či záchrannou stanici, kde vám poradí nebo se o ježka sami postarají. Veškerá umělá péče o divoká zvířata je problematická a tak je lepší přenechat ji odborníkům.
Kam se mám případně obrátit o pomoc/radu?
Samozřejmě nejlepší variantou, pokud naleznete zraněného nebo nedostatečně vykrmeného ježka (i jiné zvíře z přírody), je se obrátit na pracovníky záchranných stanic či veterináře. Tento postup je mnohdy doporučován více, než se pokusit ježka vyléčit a ubytovat doma. Stanice jsou rozmístěné po celé České republice a na stránkách www.csop.cz v rubrice Záchrana zvířat nebo na www.zvirevnouzi.cz/zachranne-stanice/ můžete najít kontakty na jednotlivé stanice.
Zbavení vnějších parazitů
Každého ježka je zapotřebí zbavit všech vnějších parazitů. K hubení blech můžete použít spreje či pudry k tomu určené (např Arpalit, Bolfo, Difusil či Frontline – ten však není vhodný pro mláďata či zesláblé jedince). Pozor musíte dát na jejich oči a u mláďat nebo zesláblých jedinců je doporučováno podržet je nad vodou a blechy opatrně vyčesávat kartáčkem. Klíšťata můžete mechanicky odstranit pinzetou. V případě, že je zanešený více, můžete použít stejně jako u blech Arpalit, Boflo či Difusil. Stejně je tomu tak i u roztočů - u silnějších invazí možno použít Ivomec a Dectomax. Muší vajíčka a larvy také odstraňujete mechanicky.
Zbavení vnitřních parazitů
Invaze vnitřních parazitů, která je nejčastější příčinou úmrtí ježků a nemusí být na první pohled viditelná a proto je lepší všem preventivně podat antiparazitika, s čímž vám určitě poradí veterinář. Na většinu vnitřních parazitů zabírají přípravky Dectomax, Ivomec a Panacur. Na plicní parazity (hlístice) přípravky Ambex, Dectomax, Panacur.
Ubytování
Už jste ježka zkontrolovali po zdravotní stránce a říkáte si, kde ho ubytujete? Klec či akvárko po morčeti určitě není vhodné. Ježci jsou v dospělosti samotáři a, stejně jako nemocné či zraněné jedince, je lepší ho ubytovat samostatně, tím se vyhnete nakažení ostatních. Pamatujte, že prostor nezbytný pro udržení ježčí kondice je minimálně 1-2 m2. Stěny by pak měly být vysoké alespoň 50 cm, to aby ježek z výběhu nevylezl.
Ve výběhu bude potřebovat i boudičku na spaní. V případě, že poskytujete azyl více ježkům, musíte výběh úměrně tomu zvětšit, stejně tak jako zajistit do výběhu větší množství boudiček na spaní. U mláďat stačí jedna o něco větší boudička. Je lepší, pokud je podlaha výběhu omyvatelná či pokrytá papírem, který při úklidu snadno odstraníte. Vystlat jim můžete boudičky natrhanými novinami, senem, slámou nebo suchým listím. Výběh je lepší čistit denně, ale boudičku nemusíte čistit tak často - tu ježek většinou neznečišťuje.
Ubytování by měl mít v suché, světlé místnosti, kterou můžete lehce vyvětrat a kde je u země teplota 19°C pro ježky, kteří váží méně než 300 g a 15°C pro větší ježky. Opět platí, že pokud se staráte o více ježků, je lepší dávat potravu do více misek, aby k ní měl každý ježek přístup a nebyl obírán silnějšími. U větších doporučujeme oddělit samce od samic, aby nedošlo k páření.
Na druhé straně je ubytování ježčích kojenců - potřebují více tepla a nevyžadují tolik prostoru. Stačí jim i papírová krabice, ale za to je však nutné zajistit vyhřívání tohoto prostoru na teplotu 30 - 35°C. Bednička či krabice by měla být vystlána měkkými hadříky. Určitě není vhodné použít vatu, která by se jim mohla minimálně zachytit v bodlinách.
Potrava
Ježka máte ošetřeného, ubytovaného, ale čím ho vlastně můžete krmit? Ježek je hmyzožravec a proto by měla převažovat masitá strava. Není ovšem vhodné ho krmit slimáky, šneky či žížalami, kteří mohou obsahovat vnitřní parazity, na které je ježek náchylný. Ježčí jídelníček se liší podle váhové kategorie.
Ježčí kojence, kteří váží do 100 g, je vhodné dokrmovat sušeným mlékem pro štěňata nebo koťata. Upravujte dle návodu a k ředění můžete použít slabý fenyklový čaj. Krmit je musíte každé 4 hodiny i v noci a použít můžete například injekční stříkačku, kterou je budete krmit přímo do tlamičky. Kojenci se neumějí sami vyprázdnit, a proto je nutné jim jemně namasírovat bříško a okolí řitního otvoru, abyste podpořili vyměšování. K tomu můžete použít jemný štěteček, vatový tampón nebo měkký hadřík.
Poté, co trošku přiberou a budou vážit od 100 do 150g, můžete jim kromě sušeného mléka dopřát i konzervu pro koťata. Směs budete muset rozmixovat tak, aby prošla stříkačkou, nebo můžete zkusit podávat i na mělké mističce, aby se co nejdříve naučila samostatně přijímat potravu. Jakmile se to naučí, začnete podávat pouze samotné maso z kočičí konzervy a k pití slabý fenyklový čaj.
Pokud už zvládají stravu přijímat sama, můžete jim naservírovat i odvar z ovesných vloček nebo rýže a mleté syrové hovězí maso. Vše je nutné rozmixovat, aby směs neměla konzistenci větší než tuhá kaše. Dále můžete podávat Roboran nebo jiné vitamíny v doporučených dávkách a k pití slabý fenyklový čaj nebo vodu.
Pokud mláďata přibírají nad 150 g, mělo by maso tvořit minimálně polovinu dávky a tak můžete začít podávat:
- vařené kuřecí krky
- vařené drůbeží či hovězí maso
- vařenou rýži
- vlasové nudle
- ovesné vločky (i nevařené)
- suché nebo vlhčené kočičí a psí granule (ne však s rybím masem)
- psí a kočičí konzervy.
Pokud budete podávat vlhčené granule a konzervy je lepší občas vyměnit i za tvrdší potravu, aby si tím ježci lépe procvičila žvýkací svaly a vyčistila chrup. Jako doplněk můžete podávat v malém množství i nahrubo nastrouhaný netučný sýr, tvaroh, piškoty (maximálně 1 piškot na ježka/den - ježci velmi snadno tloustnou), rozinky a další ovoce.
Celková denní dávka by měla být 90 g pro ježka, který váží 150 g a pro ježka, který váží 450 g cca 120 g. Ježci by měli dostávat potravu hlavně večer, ale pokud do rána vše snědli, mohou dostat menší porci i ráno. K pití jim dávejte čistou vodu, pouze pokud se vyskytne silný průjem, je lepší podávat silný čaj.
Co ježci nesmí?
Dejte pozor, aby ani při příležitostném krmení ježci od vás nedostali kravské mléko, vepřové maso, uzeniny, solená, kořeněná a příliš tučná jídla a čerstvé pečivo. Všechny tyto pokrmy jsou pro ně škodlivé.
Hmotnost
Ježky musíte pravidelně vážit, jelikož je jeho váha základním ukazatelem zdravotního stavu. Ježek by měl pravidelně přibývat bez výkyvů 50 – 70 g za týden, než nedosáhne své optimální velikosti. Jakmile mláďata dorostou alespoň do váhy 250 g, stačí kontrolovat jejich váhu jen jednou týdně. Do té doby je vhodné je vážit častěji.
Návrat do přírody
Ježek se ze zimního spánku probudí v průběhu března až dubna a jelikož během zimního spánku ztratí až třetinu své hmotnosti, bude zapotřebí ho před vypuštěním ještě dokrmit na původní hmotnost. Krmit je můžete stejnou potravou jako před zazimováním (viz ježci od 150 g) a zpestřit jim to můžete moučnými červy a brouky, aby si ježek zvyknul i na živou potravu. Pro vypuštění je důležité vhodně vybrat jak dobu, tak i místo vypouštění.
V závislosti na počasí by měla být vhodnou dobou polovina dubna až začátek května. To už by mělo být počasí teplé, bez deště a průměrné teploty by neměly klesat pod 5 °C a bez deště. A pokud je to možné, nejvhodnější místo je stejné místo, kde jste ho nalezli.
Pokud je toto místo pro jeho vypuštění nevhodné a nachází se například v blízkosti frekventované silnice, měl by být vypuštěn na nejbližším možném místě. Vhodné jsou například velké neudržované zahrady, kde však by měl být plot, který zvládne ježek bez problémů zdolat, aby v zahradě nezůstal uvězněn. Dále jsou vhodné sady, křovinatý terén a listnaté či smíšené lesy. Pokud je to možné, je lepší vybírat okolí, kde se nevyskytují psi a kde dostatek přirozených úkrytů - nevhodné jsou např. městské parky s velkými travnatými plochami bez keřů. Ježka je ideální vypustit ve večerních hodinách přímo pod keř či v blízkosti hromady dřeva, aby se měl kam schovat. Můžete mu dát i menší zásobu jídla na rozloučenou, aby neměl tak těžký začátek. Pokud máte možnost ubytovat ho na vlastní zahradě, můžete mu poskytnut ubytovací domek, který je vyroben právě pro ježky.
Když nastanou komplikace
Může se samozřejmě vyskytnout spousta různých problém, pokud však budete dodržovat výše uvedený návod, mohl by nastat pouze jeden. Pokud odchováváte mláďata, zejména kojence, může dojít v tzv. senzitivní periodě k vtištění (imprintingu) znaků své matky, což jim umožňuje matku rozpoznat a následovat. To znamená, že pokud mládě odchováte právě v období této periody, může se stát, že vás bude považovat za svého rodiče. To může následovat i při hledání sexuálního partnera, jelikož si ježci často hledají partnerky podobné jejich vlastním matkám. Důsledkem takovéhoto vtištění je dlouhodobý a často nezvratný. A jelikož u ježků není doposud známo, jak je odchov člověkem v pozdějším sexuálním chování ovlivňuje, je proto vhodné snažit se vytvoření vazbě na člověka, co nejvíce předcházet.
Předejít se tomu dá velmi jednoduše, pokud budou mláďata chována ve skupině a následně co nejdříve vedena k samostatnému přijímání potravy. A jestli to není nezbytně nutné, neměla by se brát do ruky – ježek není domácí mazlíček. Mláďata ježků by také měla mít příležitost naučit se lovu živé potravy (předkládáním živé potravy, např. moučných červů či švábů) a stavbě hnízda (poskytnete stavební materiálu, např. seno, sláma). Také by neměla být v kontaktu se psy, aby si na ně nezvykla. Někteří autoři dále doporučují mláďata připravovat na vypuštění ve venkovním výběhu.
Máte vlastní zkušenosti s chovem nebo záchranou ježka? Budeme rádi, když se s námi podělíte právě o tyto vaše zkušenosti v komentářích pod článkem. To je od nás k ježkům tento týden vše. My se budeme těšit příští týden s dalším článkem a vy si mezitím můžete přečíst ostatní články na našem Ježek blogu.
