Výsev je asi tou nejnáročnější fází při pěstování vlastní úrody. Chyb, kterých se můžeme dopustit je hned několik - nevyplývají však příliš z dovednosti, jde především o správné prostředí, které je potřeba semenům dopřát, a o naši pozornost. Na semenech totiž závisí celý vývoj rostliny a pokud při jejich zasévání uděláme chybu, pravděpodobně se rostlině nebude příliš dařit ani co se úrody týče.
Co tedy můžeme pokazit při zasévání rostlin a jak to ovlivní pěstování?
1. Když začneme příliš brzy
Vzhledem k tomu, že v současnosti nejsou zimní dny příliš chladné, často máme dojem, že už nastalo jaro a můžeme se tak s výsevem unáhlit. Nízké teploty se ale mohou brzy vrátit a zničit tím naše předčasné snažení. Semena nejsou schopná v takových podmínkách začít klíčit, při extrémně nízkých teplotách mohou vlhká semena dokonce zmrznout. I přesto, že některé rostliny možná přežijí, bude zcela jistě poznamenán jejich další vývoj. Abyste v tomto zdánlivě jednoduchém úkolu neudělali chybu i vy, vždy si ověřte doporučenou dobu výsevu a pozorně sledujte klimatické podmínky.
Jéžovo tip: Pokud nám nepřeje počasí, je vhodné pro předpěstování využít například pařeniště.
2. Když začneme pozdě
Nejde však jen o to nezačít s výsevem příliš brzy, problém nastává i v případě, že ideální doba pro výsevy už uplynula. V tom případě je zbytečné snažit se cokoliv dohnat, nejlepším řešením je semena vysít až další sezónu (a tentokrát už ve správnou dobu). Pozdě zasetá semena totiž znamenají, že budeme rostliny pěstovat v odlišných podmínkách, než které jsou pro růst vhodné. To může mít opět za následek špatný růst rostliny a také žádnou nebo minimální úrodu.
3. Když zvolíme nesprávnou zeminu
Těžká kompaktní půda brání semenu, aby mohlo dobře vyklíčit a prodrat se na povrch. To se pak v tom nejhorším případě může projevit úhynem kvůli nedostatku kyslíku. Znečištěná zemina je zase plná škůdců, kteří mohou zapříčinit hnilobu. Přesto nestačí, aby půda byla vzdušná a čistá - semena vyžadují zeminu bohatou na živiny. Pro rostliny bude nejlepší, když zvolíte co nejkvalitnější půdu, v ideálním případě si můžete sami vytvořit vlastní směs vhodnou pro prvotní růst.
4. Když zvolíme nesprávná semena
Semena jsou stejně jako dospělé rostliny živá, proto čím jsou starší, tím jsou pro výsev méně vhodná. Snadno se může stát, že ze zasetých starých semen nevzejde žádná rostlina – uhyne ještě předtím, než vůbec vyraší první lístky. Říká se, že semena by neměla být starší než 2-3 roky. Pozor je nutno dávat také na semena z nezdravých rostlin. V kontaminovaných semenech se totiž přenášejí veškerá onemocnění. Než tedy zahájíme setí, je potřeba dobře zvážit stav i původ vybraných semen – nezapomeňte tedy vždy zkontrolovat jejich dobu trvanlivosti! Vaše snažení o vlastní úrodu by pak mohlo být úplně zbytečné.
5. Když semena zasejeme příliš hluboko
V momentě, kdy začnou semena klíčit, snaží se získat co nejvíce živin a slunečních paprsků. Kořínky tedy prorůstají hlouběji do půdy a naopak děložní lístky se dostávají na povrch. Je-li však vzdálenost k povrchu příliš velká, sazenice uhyne pod zemí, protože se včas nedostane "na světlo světa". U různých rostlin jsou ideální hloubky výsevu různé, proto je vždy potřeba sledovat informace na balení, nebo si je vyhledat na internetu.
6. Když nedodržíme rozestupy mezi semeny
Vysévání semen pomocí lopatky nebo rukou je velmi snadné a u některých rostlin se s tímto způsobem spokojíme, i když bude potřeba později rostliny protrhávat. U většiny však takový způsob výsevu vede k zamotávání kořenů a samozřejmě také k souboji o živiny, prostor a světlo. Pokud rostliny včas neprotrháme, zbydou nám na záhoně slabé neodolné rostliny, které nebudou schopné unést ani svoji vlastní váhu. Abychom tomu zabránili a zároveň příliš neplýtvali semeny, je potřeba dodržovat doporučené vzdálenosti při výsevu. Pokud je to možné, zvolíme už od začátku samostatnou malou nádobu pro každou rostlinu.
7. Když rostliny přelijeme
I přesto, že bychom měli semenům a malým rostlinkám věnovat dostatek péče, nic se nesmí přehánět. A to platí zejména při zalévání. Ideální množství zálivky poznáme tak, že je půda vlhká, ale nesmí být přelitá - nesmí z ní vytékat či kapat voda. Nadměrná zálivka způsobuje úhyn kořenů a na vlhké půdě se také snadno mohou objevit nežádoucí houby nebo plíseň. Rozprašovač je v tomto případě ideálním řešením - rostlinám dokážeme zajistit dostatek vláhy a zároveň se nemusíme bát přelití.
8. Když na zalévání zapomeneme
Pokud rostliny, které pěstujeme, nemáme na očích, snadno se může stát, že na ně se zaléváním zapomeneme. Pokud z toho důvodu semínko nevyklíčí a nebo uschnou první listy, nemůžeme to už nijak napravit. Dobrým způsobem, jak nezapomenout zalévat rostlinky, je nastavení připomínek do telefonu, nebo umístění nálepky s upozorněním na místo, kde vám to během dne určitě neunikne.
9. Když použijeme příliš hnojiva
Semena samozřejmě vyžadují hnojení, které je důležité pro růst a vývoj rostliny. Nicméně množství hnojiva v půdě musí být přiměřené – pokud totiž překročíme určitou hranici, rostliny se můžou stát toxickými. Toxicita se na rostlinách projevuje hnědými skvrnami, žloutnutím listů nebo úplným vyschnutím. Substrát k výsevům obsahuje takové množství živin, které je pro mladé rostlinky adekvátní. K dalšímu dodatečnému hnojení se doporučuje použít spíše hnojivo přírodního typu – obsahuje totiž menší množství živin než chemické hnojivo.
10. Když rostlinu zaléváme nesprávným způsobem
Některá malá semena jsou obvykle vyseta téměř na povrchu zeminy a přikryta jen slabou vrstvou půdy. Proto při zavlažování pomocí hadice, konve nebo přímo z kohoutku se mohou snadno vyplavit ještě předtím, než stačí vyklíčit. Abychom při zalévání nenadělali více škody než užitku, můžeme semena zavlažovat pomocí rozprašovače, nebo alespoň použít konev s kropítkem, kdy voda nebude mít takový tlak a sílu.
Ať už se rozhodnete pro pěstování vlastní zeleniny nebo ovoce, vždy se nezapomeňte vyvarovat těmto zmíněným chybám. Možná na vás působí jako maličkosti nebo nepodstatné věci, ale právě na začátku celého pěstování může taková chyba znamenat zmaření celé úrody. A komu by se chtělo čekat až do příštího roku?
