Září je posledním letním a prvním podzimním měsícem. V tomto měsíci už nelze očekávat stálé a déletrvající počasí. Nezřídka proto teplota klesá, ubývá hodin slunečního svitu a den se zkracuje. Postupně odkvétají letničky a nahrazují je podzimní trvalky. V tomto měsíci je čas sklidit plody veškeré práce – zrají hrušky, jablka, sklízí se i zelenina, může se sázet pozdní zelenina a samozřejmě je důležité začít připravovat zahradu na zimu.
V září je půda ještě příjemně vlhká a vyhřátá díky letnímu teplu. Pro většinu rostlin jsou tyto podmínky nejvhodnější období pro jejich rozmnožování. Ne nadarmo se říká „Teplé září - dobře se ovoci i vínu daří.“ Vyhřátá půda je mimo jiné ideální i pro výsev trávníku. Na to vše se tedy blíže zaměříme v tomto článku.
Ovocná zahrada
Bobuloviny | Peckoviny | Skořápkoviny
Září v ovocné zahradě je ve znamení sklizně. Sklízet můžete švestky, některé druhy hrušní a jabloní, pozdní broskve i plno dalších plodin. Při česání je nutné kontrolovat jednotlivé plody a ty poškozené či opadané ihned zpracovat, případně vyhodit. Mohou být totiž zdrojem chorob a škůdců a při delším skladování by mohly zbytečně nakazit i zdravou část sklizně. Pokud chcete snížit riziko hnilobných procesů, určitě sklízejte plodiny i se stopkou a uchovávejte je v jedné vrstvě. Pro jejich skladování se z hlediska teploty nejvíce hodí chladný sklep.
Jéžovo tip: Pro jablka je nejvhodnější teplota 3 až 5 °C a pro hrušky dokonce 1 až 2 °C. Rozdílné je i skladování, kdy jablka skladujeme stopkou dolů a hrušky stopkou nahoru.
Sklep je před uskladněním plodin zapotřebí vyčistit, vybělit, případně vysířit a pravidelně v noci větrat, aby si udržoval stálou (chladnou) teplotu, vlhkost a nemnožily se v něm plísně. V případě, že nemáte vhodný prostor nebo byla úroda tak velká, že by vám zabírala příliš mnoho místa, můžete všechny ovocné plody také moštovat, kompotovat, zavařovat či pálit.
Bobuloviny
V září také sklízejte dvakrát plodící jahody a beztrnné ostružiny. Pozdější sběr už by mohl přinést plody, které nejsou sladké a chutné, ba naopak ve většině případů plesnivé. Co se týká jahodníků, můžete až do poloviny září bez problémů vysadit nové rostliny, které stihnou přes podzim ještě dobře zakořenit, a vy se tak už v příštím roce budete moci těšit z další jahodové úrody. Jahodníky je zapotřebí před zimou řádně ošetřit - opatrně prokypřit, prohnojit a případně dle potřeby zavlažit. Starším jahodovým keříkům také odstříháváme šlahouny a vyštipujeme květy a drobné plody, které by již nedozrály.
Jako další můžete sklízet dozrálé hrozny vinné révy a jejich keřům pak zkracovat vrcholky letorostů. Rybíz a angrešt prosvětlujte odřezáváním starších větví.
Peckoviny
V září máte poslední šanci k očkování broskvoní, dozrávají i švestky a pološvestky a je potřeba je očesat. Při sklizni řádně zkontrolujte plody, zda nejsou napadené šarkou. Takto napadený strom je bohužel nevyléčitelný a je zapotřebí jej vykopat a spálit. Na tomto místě raději nesázejte jiné slivoně, jelikož jsou na šarku citlivější. Nahradit je můžete například bobulovinami nebo jádrovinami.
Skořápkoviny
Začátkem září přicházejí na řadu lískové ořechy a koncem vlašské. Že jsou vlašské ořechy skutečně zralé, poznáte tak, že začnou samy padat a že je zelená slupka prasklá. V dalším kroku je vhodné je sušit - v jedné vrstvě na slunci a čerstvém vzduchu (suchém a světlém místě) přibližně 3 až 5 týdnů. Čím lépe ořechy prosušíte, tím menší bude riziko, že budou později plesnivět.
Zeleninová zahrada
Plodová | Kořenová | Listová | Cibulová | Bylinky
To, že je září měsícem sklizně, však neznamená, že je pozdě na další výsev. Právě naopak - vysít můžete ředkvičky, česnek, zimní salát, špenát, kopr a ozimý květák, v případě velmi nepříznivého počasí je potřeba chránit rostliny fólií.
Sklizené plodiny i celé rostliny pečlivě odstraňte a půdu řádně nakypřete. Ve většině případů je vhodné, když půdu určenou pro vysazení plodin pro podzimní sklizeň 3-4 dny před vysazením důkladně zavlažíte. Doplníte tak množství vody a rostlinám tím usnadníte zakořeňování. Pro podzimní sklizeň se hodí zejména hlávkový salát, kedluben, zimní endivie a ředkvička.
Jéžovo tip: Nejpozdější termín výsadby těchto rostlin je 10. až 15. září. - pro podzimní výsadbu vybírejte tedy pouze odrůdy s krátkou dobou vývoje.
Pokud už nechcete záhony využít pro další pěstování, pečlivě je zryjte a zasejte zelené hnojení (jetel, vikev či hořčici), které pak brzy z jara zaryjete do půdy.
Plodová zelenina
Rajčata chraňte za vlhkého počasí přípravky proti plísni, v tento moment budou ještě více náchylnější k napadení touto chorobou. Pokud předpověď hlásí mrazíky, skliďte i nedozrálá rajčata, která můžete nechat dozrát doma.
Dále podkládáme deskami, prkny nebo dlaždicemi plody tykví, aby nezačaly od země plesnivět či odhnívat.
Kořenová zelenina
V oblastech s příznivým podnebím můžete na začátku září vysít ještě mrkev. To však můžeme doporučit pouze pro oblasti s mírnými zimami, kde jsou písčité půdy. Mrkev chraňte netkanou textilií proti škůdcům.
Pařeniště můžete v září ještě zaplnit ředkvičkami. V teplých, chráněných polohách a na lehkých, humózních půdách dosáhne i ředkvička vysetá na volný záhon ještě do poloviny září sklizňové zralosti. Výsev si ulehčíte použitím prkénka se sázecími kolíky.
Listová zelenina
Na volné a upravené záhony v tuto dobu můžete vysít špenát, polníček a zimní salát.
Pokud hlávkový salát ještě nedosáhl sklizňové zralosti, můžete jej zakrýt pařeništními okny nebo fólií. Hlávky se pak budou tvořit rychleji, i pokud se dostaví časné podzimní mrazíky. Konstrukce může být vysoká jen 25 cm až 30 cm. Místo pařeništních oken můžete použít rámy potažené fólií nebo fóliovníky či rukávce, které jste používali na jaře.
Jéžovo tip: Hlávkový salát ozimý byste měli vysévat stejně jako jiný hlávkový salát, a to na záhony pod širým nebem od 1. do 10. září.
Cibulová zelenina
Česnek, který lze vysazovat až do poloviny října, by se však neměl sázet do půdy po cibuli, póru, rajčatech, bramborách nebo dokonce i po samotném česneku. Nejpozději na začátku září musíte sklidit cibuli pěstovanou ze sazečky i ze semen.
Dále je třeba připravit záhon pro výsadbu pozdního česneku a nejméně měsíc před výsadbou zrýt půdu do hloubky 30 cm a prohnojit hnojivy, aby stačila ještě dobře slehnout. Než se v říjnu pustíte do výsadby, namořte stroužky roztokem na moření česneku, který je ochrání před houbovými chorobami.
Nejpozději začátkem září (často již koncem srpna) je čas sklízet cibuli vypěstovanou ze sazečky i ze semen. Pokud je nať po deštivém létě ještě zelená, můžete cibuli trochu podrýt vidlemi, čímž se zpřetrhá velká část kořenů a urychlí se tím vyzrávání a zatahování cibule. Stejně jako mrkev chraňte netkanou textilií proti škůdcům i pórek.
Bylinky a koření
Čerstvých bylinek se nemusíte vzdát ani v zimě, můžete je totiž přesadit do květináče a přemístit dovnitř na světlé místo. Vyhovovat jim bude okenní parapet orientovaný na východ či na jih. Můžete si vybrat z trvalek (máta, pažitka, šalvěj, rozmarýn, tymián), ze kterých odeberte kousky trsů do květináčů, a rychle rostoucích letniček (majoránka, petrželka, řeřicha, kerblík), které můžete vysít do nádob.
Bylinky, které pěstujete na záhonku, by však zimu měly přežít bez výraznější újmy, jelikož většina z nich pochází z oblasti mírného pásu. Stačí tedy, když je ještě před příchodem velkých mrazů přikryjete mulčovací kůrou a jehličnatými větvemi. Citlivější bylinky, jako například bazalku nebo oregano, které pocházejí z oblasti Středozemí, je na zimu lepší přesunout do tepla. Bylinkám je třeba zajistit vhodnou teplotu – nejlépe se jim daří při 10-20 °C. Pokud bylinky umístíte do místa s běžnou pokojovou teplotou, počítejte s pomalejším růstem. S teplotou dále souvisí i intenzita zalévání – bylinky, které jsou v chladnější místnosti, zalévejte méně často.
Můžete si také nasušit saturejku, listy libečku i majoránku.
Okrasná zahrada
Stromy a keře | Trávník | Rostliny
Stromy a keře
Vhodná doba je nyní na výsadbu keřů, a tedy i živých plotů. Volit můžete živé ploty z thují (zástupci jsou např. cypřišek, zerav a jalovec). Dále také habr nebo buk (v zimě jim neopadává listí), stříhání dobře snáší i stálezelený ptačí zob či hlohyně šarlatová, z jehličnanů pak tis červený. Na větších pozemcích můžete vysázet i tzv. volně rostoucí živé ploty. Rostliny zde neseřezávejte do pravidelných tvarů, ale nechte jím volnost růstu. Takové husté ploty můžou sloužit jako přirozená bariéra na konci pozemku.
Kupujte teď rostliny s kořenovým balem či v kontejnerech a po jejich výsadbě dbejte na řádnou zálivku, aby dřevina co nejrychleji zakořenila. Okrasné dřeviny, které jsou na mrazy citlivější, přihnojujte.
Také na okrasné zahradě se můžete dočkat úrody - nejčastěji léčivých plodů, tedy jeřabin, šípků, rakytníku i bezinek.
Trávník
V rámci péče o trávník je v září vhodné provést vertikutaci. Jedná se v podstatě o vertikální prořezání trávníku, které vám pomůže nejen zlikvidovat část trávníkových plevelů, ale také zlepšit výživu trávníku a napomoci k tomu, aby se lépe obnovoval.
Pokud jste trávník nezaložili na jaře, druhá možnost je právě v září. Ideálně ještě v první polovině září, kdy dny bývají ještě dostatečně teplé na to, aby semeno vyklíčilo a do zámrazu dobře zakořenilo. Více se o založení trávníku dozvíte v článku Založení a péče o trávník.
Okrasné rostliny
Konec srpna a září se nese ve znamení semenaření, zejména pak sběr semen z letniček. Pokud necháte semeníky pořádně dozrát, budete mít předpřipravená vyzrátá semínka na další pěstování. Ty je samozřejmě potřeba ještě po vybrání ze semeníků dobře usušit a uložit čistá a suchá na vzdušné místo. Při sušení a následném skladování byste měli dbát na to, aby u semen nedošlo k plesnivění. A také pozor, aby je nesnědly myši :-)
Pro podzimní období jsou typické chryzantémy, ne nadarmo se jim totiž říká také květiny podzimu. K tomu, aby dobře prospívaly, potřebují dostatek živin a právě v září je můžete hnojit plným hnojivem, po kterém je rostliny zapotřebí pořádně zalít.
Ideální čas je také na vysázení cibulovin, které kvetou na jaře a kterým nevadí zimní mráz. Vysázet můžete narcisy, tulipány, hyacinty nebo kosatce.
Jéžovo tip: Při sázení dejte jen pozor na dostatečnou hloubku - malé cibulky sázejte do hloubky cca 7 cm pod zem, ty větší pak do hloubky 15 cm. Co se týče rozestupu – u malých cibulí bude stačit rozestup 5 cm, vetší cibule pak vyžadují odstup cca 10 cm.
Ze země vyjměte odkvetlé cibuloviny a hlízy, které by v zimě určitě zmrzly – mezi ně patří například mečíky, pryskyřníky a begonie. Hlízy mečíků (neboli gladiol) skliďte v momentě, kdy začnou žloutnout listy. Následně je nechte vysušit při teplotě 27-30 °C, pokud nejste schopni zajistit řádnou cirkulaci vzduchu (v opačném případě stačí pro sušení teploty nižší). Pro skladování hlíz jsou pak ideální cca 2-8 °C, při nižších teplotách hrozí vymrznutí hlíz, při vyšších naopak začínají předčasně rašit.
U růží je zapotřebí odstranit listy, které byly napadené rzí nebo padlím, a okamžitě je spálit. Padlím napadené listy se kroutí, zpomalují růst, žloutnou, později hnědnou a odumírají. Pro jistotu růže ošetřete postřikem pomocí vhodných přípravků. Jejich větvičky je vhodné zkrátit na původní délku, odstranit plané neočkované výhony – vlky a ještě před okopáním je přihnojit.
Trvalky jsou nyní většinou po odkvětu, takže můžete odstranit suché stonky a velké trsy můžete rozdělit a rozsadit, čímž je snadno namnožíte. Září je totiž nejvhodnější měsíc k rozdělení trsů trvalek i k přesazení nově nakoupených rostlin z kontejnerů na záhony. Popusťte uzdu fantazii a využijte tohoto měsíce k založení nové okrasné skalky.
Zatímco lilii bělostnou musíte přesazovat již v srpnu, v září je ta nejlepší doba pro sázení nebo přesazování všech ostatních lilií.
Téměř všechny lilie milují teplé a slunné stanoviště a především potřebují půdu, která dostatečně odvádí vodu. V případě, že máte jílovitou, těžkou půdu, můžete její vlastnosti zlepšit pískem a lehkým kompostem. Do jamky, kam chcete sázet, přijde jako první vrstva štěrku, na ni písek a do něj uložíte cibuli. Tímto způsobem lehce zajistíte odvádění vody i v těžkých půdách. Nad vrškem cibule by pak měla být lehká, živinami dobře zásobená půda, aby v ní našly kořínky lilie dostatek živných látek. Pozor - k zásobení této vrstvy humusem však určitě nepoužívejte chlévský hnůj, nýbrž jen kompost smíchaný s rašelinou a pískem.
Jéžovo tip: Lilie dávají přednost zastíněnému povrchu půdy, čehož se docílí hlavně díky sousedním rostlinám. Pokud nemáte na zahradě možnost takového přirozeného zastínění půdy, můžete si vypomoci nastýlkou z rašeliny. Stanoviště určitě volte tak, aby tuto úlohu později převzaly sousední půdokryvné rostliny.
Během září také sklízejte všechny letněné pokojové a balkonové rostliny. Chlad by mohl poškodit i některé tropické druhy (např. mučenku či banánovník). Zima naopak neublíží olivovníku ani fíkovníku - ty první mrazíky bez problému přečkají. Druhy, které vyžadují chladnější přezimování (oleandr, olověnec, agáve atd.), umístěte na chodbě, ve světlém sklepě apod. Nejprve je však na nějakou dobu umístěte do místnosti teplejší, květiny se tak lépe připraví na přechod do chladného prostředí.
Při přenosu rostlin (zpátky) do interiéru nezapomeňte také zkontrolovat, zda si spolu s květinami nepřenášíte do domu některé choroby a škůdce..
A to už je nejen k okrasným květinám, ale i celé zahradě v září vše. Vzhůru do práce, vytěžte maximum z těch teplejších dní a hned, jak skončí babí léto, se můžete těšit na další díl. Jak praví pranostika: „Září víno vaří, a co nedovaří, dopeče říjen“. A my už pomalu rozpalujeme pec plnou dalších zajímavých tipů :)
