Nemůžete si skleník dovolit kvůli prostoru? Nebo si nejste natolik jistí svými zahradnickými zkušenostmi? V tom případě je pro vás ideální zvolit alternativu - fóliovník nebo pařeniště. Obě varianty mají své výhody i nevýhody - je ale jen na vás a vašich možnostech, pro kterou z těchto variant se rozhodnete.
Pařeniště i fóliovník vám pomůžou prodloužit sezónu, ať už se jedná o předpěstování rostlinek nebo naopak k prodloužení vegetace. Máte také možnost vytvořit pro určité druhy rostlin v zakrytém prostoru specifické podmínky, díky nimž jsou i v našich klimatických podmínkách schopné přežít.
Fóliovník
Fóliovník se podobá skleníku nejen velikostí a vzhledem, dokáže také během nepříznivého počasí vytvořit pro růst rostlin ideální prostředí bez menších teplotních výkyvů. Má samozřejmě kratší životnost a oproti skleníku se nemůžeme příliš spolehnout na jeho stabilitu, odolnost a dlouhodobější udržení teploty. Je také potřeba věnovat mu více péče, ať už po pohromách drobnými úpravami, nebo výměnou celé fólie přibližně každé 2 až 4 roky.
O půdu ve fóliovníku se staráme stejně jako o půdu ve skleníku a i zde je důležité pro zdraví rostlin provádět jednou za rok dezinfekci půdy.
Výstavba fóliovníku je však snazší a poměrně levná, zvláště když na kostru využijete materiál, který máte doma nebo již starší skleník nebo foliovník. V tomto případě je možné využít pouze sadu spojek. Spousta z vás také ocení, že fóliovník můžete kdykoliv přesunout na jiné místo, což u skleníku s pevnými základy není možné. Výhodou je v určitém ohledu také krycí plachta, která propouští určité množství UV slunečního záření a rostliny si tak postupně zvykají na slunce. V letních měsících je naopak snahou přísun slunečních paprsků minimalizovat, proto je vhodné použít stínící rohože nebo textilie a pravidelně větrat.
Jéžovo tip: Umístěte si do fóliovníku nádrž s vodou, kterou pak budete rostliny v něm zalévat. Voda se totiž přizpůsobí teplotě a rostliny při zavlažování nebudou vystaveny žádným teplotním šokům.
Hledáte pro svůj fóliovník vhodné místo? Velkou výhodou zahradního fóliovníku je jeho lehkost, kdy nemusíte mít konstrukcí žádnou základnu ani zpevněnou plochu. Pokud máte možnost, umístěte ho na jižní stranu k některé stěně z důvodu lepších tepelných podmínek. Kvůli světlu se zase doporučuje využít bílé stěny. Důležitá je i závětrná pozice a stav půdy, která by neměla být příliš vlhká. Myslete také na to, že byste si měli dopředu zajistit přívod vody a vhodnou přístupovou cestu.
Pařeniště
Důvodů, proč zvolit právě tento typ zahradního vybavení, je hned několik. Pořídit si pařeniště je poměrně levnou záležitostí, ať už se rozhodnete pro nákup, nebo vlastní výrobu. Je také specifické malými rozměry, zabere tedy málo místa a není složité přesunout ho jinam. Pařeniště je vhodné i pro zahradníky-začátečníky. Nemusíte být tedy žádný fajnšmekr, abyste se dokázali o pařeniště a rostliny v něm postarat.
Velkou výhodou tohoto pomocníka na zahradě je, že ho snadno a rychle zvládne svépomocí vyrobit téměř každý z vás. Stačí vyrobit dřevěný deskový rám, který je potřeba naimpregnovat proti hnilobě nebo alespoň opálit. Na zakrytí pařeniště můžete využít použitý materiál – stará okna nebo pevné průsvitné plastové desky. Při stavbě je vždycky nutné myslet na větrání pařeniště a pohodlnou přístupnost k rostlinám v něm.
Jéžovo tip: Abyste rostlinám v pařeništi dopřáli více slunce, můžete také rám vyrobit z průsvitného materiálu – skla nebo plastu. Ani pevný rám z betonu není v žádném případě na škodu.
V porovnání s fóliovníkem nebo skleníkem je potřeba se o půdu v pařeništi více starat. Aby byla stále výživná, měla by se měnit minimálně každé dva roky. Pokud nastanou slunečné dny, je nezbytné pařeniště otevřít a dopřát tak rostlinám dostatek čerstvého vzduchu. Musí se však vždycky dávat pozor na úpal, tomu zabráníme natřením průsvitného materiálu vápnem na bílo. Naopak v zimě se rostliny v pařeništi chrání tepelněizolačním materiálem, jakým je například polystyren nebo slaměné rohože.
Jéžovo tip: Chcete pařeniště na zahradě vylepšit, zlepšit podmínky rostlinám nebo si jen ulehčit práci? Opatřete jej automatickým otvíračem oken. Tepelné podmínky zlepšíte výhřevnými žárovkami nebo výhřevným kabelem umístěným v substrátu. Pomoc s pravidelným zaléváním vám zase poskytne průsaková hadice ponořená v půdě.
Pokud plánujete využít pařeniště k rychlení a časnému pěstování rostlin, je právě únor ideální měsíc. Rychlení a předpěstování probíhá v tzv. „teplém“ pařeništi, kdy se ze zapraveného koňského nebo kravského hnoje, díky působení termofilních organismů a přirozenému rozkladu hmoty, uvolňuje potřebné teplo.
Právě teplota je velice důležitá pro vysetá semena, která začínají klíčit až kolem 20 °C. Stejně tak již vyklíčené rostlinky potřebují dostatek tepla a světla pro optimální vývoj. Sadba z pařeniště se i snadněji přesouvá na již připravený záhon nebo do skleníku. Rostliny mají dostatečně vyzrálá pletiva a jsou zvyklé na nižší teploty.
Pařeniště můžete na začátku jara využít i k pěstování ředkviček, raných salátů, mrkve, květáku nebo zelí. Po sklizni máte ještě dostatek času a do pařeniště můžete na zbývající část vegetační doby vysadit okurky, rajčata, dýně a mnoho dalších druhů rostlin, které se již do skleníku nevejdou.
Více o možnosti využití pařeniště se dočtete v dalším článku.
