Kompostování je nedílnou součástí zahrádkářských činností a tak společně nahlédneme pod pokličku (nebo vlastně pod víko) kompostérů. Z jakých variant kompostérů můžete vybírat? Jaké jsou přednosti jednotlivých druhů? To vše najdete v následujících řádcích a nakonec vám poradíme, proč a jak správně kompostovat.
Z jakých variant kompostérů můžete vybírat?
Kompostovací silo je propracovanější variantou klasického kompostování na otevřené hromadě. Silo totiž nemá víko ani dno, což zajišťuje volný styk s půdou a přístup mikroorganismů, červů a žížal, které jsou při procesu kompostování nezbytné. Otvory po stranách a shora zajišťují dostatečný a tolik potřebný přístup vzduchu i odvětrávání.
Kompostovací silo je konstrukčně velmi jednoduše zpracováno, a proto samotná montáž zabere několik málo minut. Vybírat můžete z dřevěných kompostovacích sil, která jsou oblíbené především pro přírodní ráz, dále z plastových kompostovacích sil, které jsou často finančně nejdostupnější a nebo z plechových kompostovacích sil, která jsou nejodolnější a mají nejdelší životnost.
Výhody kompostovacího sila:
+ Výběr z více materiálů: dřevo, ocel nebo plast
+ Přizpůsobení vzhledu i počtu komor
+ Vhodné řešení pro větší zahrady
+ Dostatečná cirkulace vzduchu
Plastové uzavřené kompostéry patří k neprodávanější typy. Kompostér je opatřen víkem, které urychlí proces vytváření vlastního kompostu. Víko zároveň zabraňuje šíření zápachu i hmyzu. Dno kompostéru je však stále otevřené, aby byl kompost ve styku k půdou. Tyto kompostéry jsou také navrženy tak, aby jste do nich mohli biologický materiál snadno doplňovat (právě přes vrchní víko) a zároveň hotový kompost vybírat (přes dvířka ve spodní části kompostéru). Kompostéry jsou navíc vybaveny promyšleným systémem provzdušňovacích otvorů, což taktéž urychluje rozklad odpadu.
V naší nabídce plastových kompostérů najdete celé množství kapacitních variant (od 220 až do 1 200 litrů), a to i včetně vícekomorových.
Výhody plastového kompostéru s víkem:
+ Kompaktní vzhled a různé barvy
+ Provzdušňování systémem otvorů
+ Různorodý vzhled kompostu
+ Nízká cena 
Jéžovo tip: Pokud přemýšlíte, jakou velikost kompostéru vzhledem k velikosti vaší zahrady zvolit, máme pro vás malou nápovědu. Ze 100 m2 posečené zahrady získáte trávu o objemu 100 l. Důležité je myslet tedy na frekvenci sekání, na slehnutí trávy (za 10 dní ztratí cca 1/3 objemu) a také na objem dalšího přidávaného materiálu.
Další možností jak kompostovat, je za pomoci otočného (rotačního) kompostéru. Jejich významnou předností je snadné "přehazování" otáčením, což přispívá k rychlejší tvorbě a vyšší kvalitě kompostu. Další výhodou je jednoduché přemisťování kompostéru, některé modely jsou dokonce pro tento účel vybaveny kolečky.
Výhody rotačního kompostéru:
+ Jednoduché provzdušňování - snadnou rotací
+ Nenáročné vyprazdňování (otočením do přistaveného kolečka)
+ Nepřístupný hlodavcům
+ Dobře využitelný v menších i vnitřních prostorách
Novinkou na trhu jsou podzemní kompostéry, které využijete především na záhonech. Podzemní kompostér je inovací v kompostování, kdy kompostér přeměňuje organickou hmotu v přírodní hnojivo, a to přímo v záhonu. Tímto se celý proces kompostování a následného hnojení urychluje a zefektivňuje. Navíc se díky podzemní funkci skvěle hodí i do malých zahrad, kde není moc místa na klasický, volně stojící kompostér.
Výhody podzemního kompostéru:
+ Přímý styk s půdou
+ Nízká cena
+ Variabilní rozmístění po zahradě
+ Tvorba kompostu i hnojiva
Vermikompostéry
Kompostovat můžete i v případě, že bydlíte v bytě a nemáte zahradu. I v bytě totiž vzniká velké množství odpadu, který se hodí do kompostu - ať už v kuchyni při vaření nebo při pěstování pokojových rostlin. V dnešní době si můžete pořídit např. tzv. vermikompostér nebo kompostér Bokashi. Ty jsou pro domácnost speciálně vytvořené a navíc vynikají skvělým designem.
Bytový kompostér lze umístit takřka kamkoliv, kde se pohybuje teplota okolo 18 °C. Vhodným místem tak může být přímo vaše kuchyně či balkon. Při dodržování správných zásad tohoto typu kompostování se nemusíte obávat ani případného zápachu.
Jaký je rozdíl mezi vermikompostérem a kompostérem Bokashi?
Ve vermikompostéru probíhá kompostování za pomocí kalifornských žížal (ty nejsou totožné, jako žížaly venku na záhonech). V Bokashi kompostéru naopak probíhá proces fermentování bioodpadu - z toho důvodu se odpad v Bokashi musí prosypávat směsí, která obsahuje speciální mikroorganismy. Z tohoto důvodu je kompostování v Bokashi nádobě jednodušší, protože vermikompostér vyžaduje kvůli žížalám více pozornosti. Další rozdílem je také to, že do vermikompostéru patří pouze zbytky rostlinného původu, do Bokashi můžete házet zbytky rostinného i živočišného původu.
V bytových kompostérech vznikají hned dva druhy užitečného materiálu pro pěstování - jednak samotný kompost, pak také žížalí čaj (ve vermikompostéru) nebo Bokashi džus (v kompostéru Bokashi), který je velmi bohatý na živiny a naředěný jej využijete při zalévání jako hnojivo.
Bytové kompostéry můžou být „hračkou“ také pro vaše ratolesti. Kromě toho, že je pravidelným kompostováním na chvíli zabavíte, je tím i vzděláváte. Pokud vás či vaše děti začne domácí kompostování časem více bavit, je možné si většinu vermikompostérů zvětšovat přikupováním jednotlivých pater.
Výhody bytového kompostéru:
+ Luxusní a moderní design
+ Snadná manipulace a modulace
+ Systém vnitřního provzdušňování
+ Tvorba kompostu i hnojiva
+ Celoroční kompostování
Jéžovo tip: Bioodpad tvoří mnohdy takřka polovinu odpadu ve vaší domácnosti. Jeho recyklací tak nešpiníte odpadkový koš, který navíc ani nepříjemně nezapáchá. Mimo jiné se koš vynáší méně často, což ocení každý člen domácnosti.
Kromě výše uvedených typů kompostérů se můžete setkat také s komunitními kompostéry. Jejich účelem je kompostování větším počtem osob, které se pak o výsledný kompost dělí.
Jak správně kompostovat?
Při procesu kompostování je potřeba dodržovat několik pravidel - složení kompostu (tedy co na kompost (ne)házet), správnou vlhkost a teplotu a provzdušňování.
1. Jaké by mělo být složení kompostovaného materiálu?
Ať už zvolíte jakýkoliv kompostér, nejdůležitější je vždy obsah, který kompostujete. Konkrétně budeme mluvit o skladbě materiálu. Kompostovaný materiál musí být vyvážený – měl by být suchý i vlhký, prodyšný i hutný a především „hnědý i zelený“. Že nevíte, co zmíněné barvy přesně znamenají?
Jedná se o poměr uhlíkatých (C) a dusíkatých (N) látek. Čím je materiál starší a tmavší, tím více u něj převažují uhlíkaté látky (= hnědý materiál). Naopak u mladšího a zelenějšího materiálu převládá dusík (= zelený materiál). A právě v poměru těchto látek spočívá převážná alchymie kompostování. Jednoduše řečeno, jen z posekané trávy kompost v žádném případě nevznikne.
Poměr C:N (hnědý:zelený) udržujte zhruba na hodnotě 30:1. Pro lepší představu, na 2–3 díly hnědého materiálu připadá 1 díl zeleného materiálu. V tabulce níže pak můžete porovnat zmíněný poměr C:N u často používaných materiálů.
| Surovina | C:N (uhlík:dusík) |
| Posekaná tráva | 20:1 |
| Odpad z kuchyně | 20:1 |
| Hnůj skotu | 20:1 |
| Koňský hnůj | 25:1 |
| Listí | 50:1 |
| Jehličí | 70:1 |
| Sláma | 100:1 |
| Kůra | 120:1 |
| Dřevo | 200:1 |
| Piliny | 500:1 |
Jéžovo tip: Pokud kompost zapáchá jako zkažené vejce, znamená to, že v něm převládá materiál s nadměrným obsahem uhlíku. V takovém případě přidáme posekanou trávu nebo listí. Vysoký obsah dusíku zase signalizuje zápach po amoniaku. Do kompostu tedy přimíchejte dřevěné třísky, kůru nebo piliny.
2. Co do kompostu (ne)patří?
Do kompostu PATŘÍ:
- ovocné a zeleninové odpady
- kávové a čajové zbytky (pozor - některé čajové sáčky kompostovat lze, některé nikoliv)
- ruličky od toaletního papíru, plata od vajec
- třísky, piliny, hobliny, kůru
- trus hospodářských zvířat
- posekanou tráva, listí, drnové řezy, větvičky
- popel ze dřeva
- skořápky z ořechů
Do kompostu NEPATŘÍ:
- kosti, odřezky masa, tuky
- mléčné výrobky
- chemicky ošetřené materiály
- rostliny napadené chorobami
- slupky z tropického ovoce, pecky
- časopisy
- oddenková plevel
- plasty, kovy, sklo, kameny
- žhavý popel a lehce hořlavé materiály
3. Které vlastnosti kompostu je potřeba kontrolovat?
Vlhkost: Při stisknutí kompostovaného materiálu by nemělo dojít ke ždímání, nicméně materiál by měl po rozevření ruky zůstat slepený. Jeden či druhý extrém lze řešit pokropením či naopak přidáním pilin.
Teplota: Rostoucí teplota značí průběh procesu kompostování. Horká fáze kompostování, kdy se teploty pohybují kolem 45-60 °C, trvá jen několik dní nebo týdnů. Tomuto procesu se také říká hygyenizace, kdy dochází k zamezení klíčivosti (zahubení) semen plevelů.
Provzdušnění: Kyslík je naprosto nezbytnou součástí kompostování. Učiňte tak alespoň 2x v roce (na jaře a na podzim) za pomoci vidlí, které jsou v tomto případě ideálním nástrojem.
Závěrem
Při správném dodržení všech zásad vám do půl roku vznikne čerstvý kompost, nejvýše do roka pak máte na své zahrádce kompost vyzrálý.
